7 zvířat, která milují divoké lesy | Česká divočina

7 zvířat, která milují divoké lesy

Domů / Články / 7 zvířat, která milují divoké lesy

Status message

The webform component civicrm_contact is not able to be displayed
Vybrali jsme pro vás sedm zvířat, která milují divoké lesy ponechané samovolným přírodním procesům. Našlapujte po špičkách, dobře se dívejte a poslouchejte, snad se vám poštěstí je zahlédnout.
Lesy jsou uchvacujícím kusem přírody plným života. Toho štěbetání, cvrlikání, tokání a houkání mnoha druhů ptáků, kteří zde můžou hnízdit v dutinách starých velikánů, rychlý běh tesaříků po kmenech stromů a vůně trouchnivějícího dřeva, do kterého může naklást své larvy a které může být cenným úkrytem zranitelných tvorů nebo schovkou číhajících predátorů. Zdravý a divoký les je takový, kde mohou stromy samy vysemenit, vyrůst, zestárnout a padnout, kdy jejich trouchnivějící dřevo není známkou zániku, ale naopak začátkem nového života semenáčků, pro které se stanou důležitým zdrojem živin.
 

Tetřev hlušec

Tento legendární pralesní pták potřebuje rozlehlé smrkové či smíšené lesy, kde ve vývratech a padlých kmenech hledá úkryt, místo ke hnízdění nebo popeliště. Zatímco dospělí jedinci jsou převážně býložravci, samice nachází v zetlených kmenech syté mravenčí larvy, kukly nebo housenky pro svá kuřátka. Tetřev je označován jako takzvaný „deštníkový druh“. To znamená, že je ze všech druhů nejzranitelnější a tam, kde dokážeme ochránit tetřeva, přežijí i druhy ostatní.
 

Kulíšek nejmenší

Kulíšek nejmenší je opravdový drobeček, se svými 16 cm na délku nedosahuje ani velikosti špačka. Však je také nejmenší sovičkou našich lesů, velkým rekordmanem. Ke svému životu potřebuje dutiny starých stromů, ve kterých hnízdí. Kulíšci jsou velmi aktivní v ochraně svého území a ničeho se nezaleknou. Obecně lze říci, že kulíšek nejmenší je jediná sova, která se nebojí ani člověka.
 

Datlík tříprstý

Byli jste ve škole přeborníci ve šplhu na laně? Možná i vám by datlík tříprstý vytřel zrak. Je totiž výborný šplhavec. A druhově je stařík, relikt z poslední doby ledové. Živí se motýli, mravenci a brouky. Právě brouci rádi hodují na tlejícím dřevě, typickém pokladu divočiny. A navíc! Jeho oblíbenou mňamkou jsou kůrovci. V ochraně lesa je to tedy užitečný pomocník.
 

Připojte se k výzvě za více divoké přírody! společně přesvĚdčíme politiky, aby jÍ dali šanci i mimo národní parky. Nejlépe na 3 % území české republiky.

Proč? Divočina umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata. A zachovává pestrou, reprezentativní mozaiku lesů typických pro naši krajinu.

Čáp černý

Čáp černý je plachým a vzácným obyvatelem horských lesů, pahorkatin a lužních lesů. Žije samotářsky a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví staví v korunách starých stromů nebo na skalách. Na sklonku léta se vydává na cestu do zimovišť, která leží v pásu mezi jižním okrajem Sahary a rovníkem. Za jeden den dokáže překonat vzdálenost až 500 kilometrů. Dožívá se i více jak 15 let.
 

Jezevec lesní

Jezevec lesní připomíná sympatického zavalitého méďu, „strýce“ nebo „kmotra“, jak se mu lidově říká. Tento čistotný rodinný typ je mistrem ve stavění rozsáhlých podzemních nor a vášnivý milovník žížal. Jeho nory mohou celkově dosáhnout délky padesáti až sta metrů a jezevci je obývají po řadu generací. S oblibou vyhledává členitý terén se sutěmi a jeskyněmi, kde nachází dostatek úkrytů téměř bez práce.
 

Modranka karpatská

Sytě modrý plž je vlhkým pokladem zdravých listnatých lesů. Je karpatským endemitem, což znamená, že žije pouze v tomto pohoří. Protože modranka miluje vlhko, v teplých letních dnech si hledá úkryt pod pařezy, pod kůrou stromů nebo v trouchnivějících kmenech.
 

Tesařík alpský

Mezi bezobratlými patří k velkým fešákům. Téměř každý jedinec má aspoň trošku odlišnou kresbu. Navíc je to skvělý běžec a obr, dosahuje délky 15–38 milimetrů. Libuje si především v původních bukových lesích nebo na pastvinách s bukovými solitéry a remízky s odumřelými kmeny. Do jejich trouchnivějícího dřeva klade samička larvy.
 

Že přeci víte o dalších tajuplných, krásných nebo něčím zajímavých i docela obyčejných lesních tvorech, o kterých jsme se ani slůvkem nezmínili? Klidně nám o nich napište do komentáře.