Lidé považují za velmi důležité funkce lesů při ochraně klimatu (68 % respondentů), při ochraně vody (66 %), ochraně půdy před erozí (63 %) a ochraně biologické rozmanitosti (55 %).

Za největší hrozby pro české lesy považují lidé kromě znečištěného ovzduší (77%) především nešetrnou těžbu dřeva v podobě holosečného kácení (70 %), dále pak přemnoženou spárkatou zvěř (48 %) a pěstování monokultur (45 %), které nejsou odolné proti klimatickým změnám.

Lidé mají jasno v tom, jak by lesy měly vypadat a jak by se v nich mělo hospodařit. Chtějí návrat velkých šelem (78 %) a podporují šetrnější formy hospodaření - místo holosečí těžbu po jednotlivých stromech nebo malých skupinách (78 %). Nesouhlasí s výsadbou cizích druhů dřevin (76 %) a nechtějí v lese asfaltové cesty, včetně cyklostezek. Nutnost snížit stavy přemnožené spárkaté zvěře si uvědomuje 54 % respondentů.

Dnes zveřejněný průzkum odhalil zajímavý, nicméně očekávatelný paradox ve vnímání lesů veřejností - i když se 85 % lidí líbí místa s divokou přírodou, zároveň se 73 % lidí nelíbí suché a popadané stromy. Přitom právě staré stromy a tlející dřevo jsou nejen klíčovým prvkem divoké přírody, ale mají zásadní význam pro ochranu biologické rozmanitosti, jejíhož významu si jsou lidé vědomi. Více než třetina lesních druhů rostlin, hub a živočichů je vázána právě na tlející dřevo [2]. V lesích, kde nejsou staré a suché stromy a odkud se dřevo odveze, tyto druhy chybějí a takový les je pak méně odolný. 

Divočinou se rozumí území ponechané přirozenému přírodnímu vývoji. Pokrývá pouhé tři desetiny procenta území ČR. Podle odborníků by bylo vhodné rozlohu divoké přírody několikanásobně zvětšit. Lidé ochranu divočiny chtějí – jiný, nedávný a podrobný průzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že ochranu divoké přírody si přeje 71% Češek a Čechů [3].

Autoři dnes zveřejněné zprávy v závěrech konstatují, že “skupiny prosazující naléhavost environmentálních problémů jsou úspěšné ve veřejném diskursu, veřejnost vnímá ohrožení lesů klimatickou změnou, akcentuje mimoprodukční funkce lesa a přiklání se k přírodě blízkým způsobům zacházení s lesem”.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
„Je to skvělá zpráva. Češi a Češky si cení v lesích také divokých míst. Nyní jsou však přírodnímu vývoji ponechány pouhé tři desetiny procenta naší krajiny. Toto území by se mohlo několikanásobně rozšířit ku prospěchu přírody i lidí. Je potřeba hledat nová území, kde dáme přednost divočině, ale zároveň do ní umožníme vstup ohleduplným návštěvníkům.“

„Rozsáhlá místa ponechaná samovolnému vývoji v lesích jsou příležitostí pro ochranu vody, půdy, klimatu a rostlinných a živočišných druhů. To vše veřejnost vnímá jako nedílnou součást funkcí, které má les splňovat. Výzkum přitom ale ukázal, že lidé neví, jak moc jsou pro lesní zvířata, rostliny, houby i mikroorganismy důležité právě staré stromy a tlející dřevo.“

„Lidé vnímají, jak vážné ohrožení lesů představuje holosečná těžba, převládající monokultury a  přemnožení jelenů a srnců, které neumožňuje obnovu lesa listnáči a jedlemi.”

“Těší nás, že jsme podle nového průzkumu ve vzdělávání veřejnosti úspěšní. Zároveň díky němu víme, na co se máme v další práci víc zaměřit.“

Kontakty:

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina, 608 283 530, eliska.voznikova@hnutiduha.czJan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] http://soc.cas.cz/aktualita/lesy-pohledem-ceske-verejnosti-jak-maji-vypadat-jak-se-v-nich-ma-hospodarit

[2] Dudley, N., Vallauri, D.: Deadwood – living forests, WWF, Gland 2004

[3] http://www.ekopsychologie.cz/citarna/studie/ochrana-divoke-prirody/