Až čtyři pětiny dnešní rozlohy smrkových lesů budou v roce 2060 nevhodné pro pěstování právě tohoto druhu stromu. Stav českých lesů se navíc v důsledku klimatické změny rychle zhoršuje. Jinými slovy: hrozí jim plošný kolaps. Dokládá to mapa z vědecké studie Mendelovy univerzity založená na porovnání s obdobím 1961-1990. Jak takový kolaps vypadá, můžeme v současnosti sledovat na severní Moravě. S tímto varovným upozorněním se Hnutí DUHA připojuje k dnešnímu Mezinárodnímu dni lesů.
Na základě analýzy budoucího vývoje klimatu vědci předpokládají, že vhodné klimatické podmínky pro smrk pouze budou za 40 let na rozloze pouhých 20 % stávajících smrkových porostů, a to především v horských oblastech České republiky. Na zbytku, tedy na 80 % území, mohou v rozsáhlé míře hynout [1]. Přestože se budou smrky na měnící klima adaptovat, autoři upozorňují, že řadu současných porostů smrku se již nepodaří dopěstovat do mýtního věku [2]. Přesto je smrk stále nejvysazovanějším stromem u nás.
Hynutí lesů na velké části České republiky je pozvolný a nenápadný proces, který má ovšem už teď, především právě ve smrkových porostech, výrazné dopady. V minulosti nevhodně vysázené smrkové monokultury v nižších a středních polohách České republiky nejsou odolné a s postupující změnou klimatu a letním suchem se jejich obranyschopnost dále snižuje. Hromadně je napadá například kůrovec nebo houba václavka. Problém je také často způsob, jakým probíhá těžba usychajících porostů.
Pro zachování lesů na velké části České republiky je nezbytné nejen snížit emise skleníkových plynů, ale hlavně po vzoru Bavorska či Rakouska vrátit do nižších a středních nadmořských výšek přirozenější, listnatý a různověký les. Ten bude vůči změnám klimatu odolnější a stejný postup zároveň doporučuje i zmíněná studie [3]. Ke krokům zmírňujícím blížící se rozpad monokultur už více než deset let vybízejí nejen neziskové organizace, ale ve svém prohlášení i více než 240 českých odborníků a vědců [4].
Mezinárodní den lesů byl vyhlášený na shromáždění OSN v roce 2012. Oslavy Mezinárodního dne lesů dnes probíhají po celém světě - mimo jiné například ve Švýcarsku, na Novém Zélandu nebo v USA. Hlavním účelem Mezinárodního dne lesů je zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný rozvoj [5].
Jan Skalík, pracovník programu Krajina Hnutí DUHA, řekl:
„Vědecké studie upozorňují, že v roce 2060 mohou být holiny po velkoplošné těžbě odumřelých smrkových monokultur v 80 % českých lesů. Pokud tomu chceme zabránit, je zapotřebí si na prvním místě uvědomit šíři problému, který už dnes zasahuje šest krajů České republiky.“
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Českým lesům hrozí kolaps. Na Severní Moravě již probíhá největší katastrofa lesů v posledních dvou stoletích, jen loni zde rozsah kalamitní těžby přesáhl rozsah těžby na Šumavě po orkánu Kyrill za pět let. Zdravotní stav lesů se kvůli změně klimatu rychle zhoršuje, nesmíme dovolit, aby došlo k nejhoršímu. Navíc ochrana divoké přírody dává smysl pouze pokud v Česku bude dostatek zdravých lesů.“
Kontakty:
Jan Skalík, pracovník programu Krajina Hnutí DUHA, 607 185 686, jan.skalik@hnutiduha.cz
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Odkazy
[1] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu na http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:17f63f3c-1e0e-47a3-90ed-6c99df079585#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:9be3a97b-c491-11e7-a104-001b63bd97ba Na straně 14 se uvádí: „Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste cca 80 % stávajících smrkových porostů. (...) Jde o podmínky s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a rizikem opakovaného odumírání smrku (...).“
Mapa: Výskyt smrkových porostů v podmínkách klasifikovaných jako vhodné na základě srovnání s normálovým obdobím 1961-1990. K predikci byl použit globální cirkulační model (GCM) IPSL (IPSL-CM5A-MR) Mapa je ke zhlédnutí na https://drive.google.com/open?id=1P85nmYktj76YowWoCEjUNecKl16yCEan
[2] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3 je dostupná v online archivu, odkaz výše. Na straně 15 se uvádí: „Výše uvedené analýzy neznamenají konec hospodaření se smrkem ve středních polohách, znamenají však rozhodně naléhavou nutnost znatelného snížení jeho zastoupení a také nutnost změn postupů uplatňovaných při jeho pěstování. Stejně tak je bohužel vysoce pravděpodobné, že se současné problémy se smrkovými porosty na Vítkovsku a v dalších regionech budou opakovat i jinde a řadu současných porostů se nepodaří dopěstovat do mýtního věku.“
[3] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3 je dostupná v online archivu výše. Na straně 13 se uvádí: „Zajištění bezpečnosti a udržitelnosti produkce lesa je v současnosti klíčovým lesnickým problémem. Managementové alternativy či změny bude potřebné hledat například v těchto oblastech či aspektech: změny druhové skladby, využití generativní i vegetativní přirozené obnovy, změny obmýtí, obnovní doby, využití všech alternativ hospodářského tvaru a způsobu (tam, kde to bude relevantní), podpora strukturní bohatosti lesa, změny výchovy (např. četnost zásahů, kritéria výběru atd.), šlechtění nových odolných genotypů či hybridů, podpora lokálních odolných fenotypů.“
[4] Kolektiv autorů. 2006. Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů. Dostupné na http://data.idnes.cz/soubory/igcechy/A060515_TOM_STAV_LESU_STANOVISKO.PDF
