Na úbočích hluboce zařízlého údolí Šáreckého potoka se rozkládá nejstarší přírodní rezervace na území Prahy – Divoká Šárka. Člověk zdejší krajinu pozměňuje už od dob neolitu, kdy došlo k prvnímu trvalému osídlení. Přesto zůstává Šárka podivuhodnou a místy opravdu divokou součástí pražské přírody. Zbytky lužního lesa, stepi, zalesněné svahy a na ně se vážící různorodé druhy rostlin a zvířat, 600 milionů let staré buližníkové skály, tajemná zákoutí i působivé výhledy do okolí, nejen to můžeme spatřit v nejrozsáhlejším parku Prahy.
Zajímalo by vás, jak získala rezervace své jméno? Lesy Divoké Šárky jsou nerozlučně spjaty se starou českou pověstí o lstivé Šárce a důvěřivém Ctiradovi, který chudák skončil zapletený a umučený v kole. Přesto je údolí lemováno strmými zalesněnými svahy a místy i skalami vyhledáváno pro svůj klid a romantické prostředí. Osu rezervace tvoří Šárecký potok. Na jeho březích leží celá řada zvláště chráněných území počínaje Divokou Šárkou a konče Podbabskými skalami. Rezervace byla vyhlášena v roce 1990 a patří mezi nejstarší na území Prahy.
Nyní se dostáváme k dalším z mnoha biotopů. V rezervaci najdeme rostlinná společenstva typická pro lužní les, jehož zbytky se dochovaly v údolí při přirozeném toku Šáreckého potoka, chladnomilné kapraďorosty na stinných severních stěnách i teplomilné skalní rostliny na výslunných jižních srázech. Velká část strání byla v historii vypásána, a proto se na řadě míst vytvořila vřesoviště a teplomilná keřová a travnatá společenstva s řadou vzácných druhů. K nim patří křivatec český nebo koniklec luční. Díky osídlení v prehistorické době se daří zejména na Kozákově skále bohaté škále rostlin, jako jsou kavyl Ivanův, smělek štíhlý, nádherně kvetoucí modřenec tenkokvětý nebo česnek chlumní. V Divoké Šárce se daří i růži šípkové, trnce obecné, hlohu a mnoha dalším rostlinám.
Fotografie © Jitka Chocholatá
Podobně jako rostliny se vážou na určité prostředí, je to i se zvířaty. Slunné stráně jsou domovem teplomilných stepních a lesostepních druhů hmyzu a měkkýšů, zatímco ve stinných oblastech žijí chladnomilné horské druhy. A tak na skalní stepi Přírodní památky Vizerka můžeme spatřit vzácného střevlíčka Cymindis axillaris nebo z motýlů žluťáska jižního. Na území najdeme tu i robustnější živočichy, jako jsou různé druhy obratlovců, ryb a obojživelníku, plazů a savců – netopýra velkého, ušatého nebo vodního, jezevce lesního a nepůvodního norníka amerického. Žije zde i více jak 80 druhů ptáků. Mezi ně patří například budníček menší, slavík obecný, žluna šedá nebo krutihlav obecný.
Zatímco v létě můžete oblast navštívit pěšky i na kole nebo kolečkových bruslích, v zimě je zde možné jezdit na běžkách nebo bruslit na zamrzlé nádrži Džbán. Přírodní rezervací Divoká Šárka prochází žlutá a červená turistická značka. Výlet můžete začít na zastávce Divoká Šárka u vodní nádrže Džbán, odkud vede červená turistická značka. Ta vás provede údolím Šáreckého potoka kolem Šestákovy a Kozákovy skály. Pokud se ale chcete vyhnout skupinám lidí, doporučujeme si Šárku projít mimo značené trasy, budete tu mít daleko větší klid na obdivování divokého srdce Prahy.
V Přírodní rezervaci Divoká Šárka najdeme různorodá přírodní prostředí neboli biotopy, díky kterým zde mohou žít rozličné druhy rostlin a živočichů. Ať už je to Šárecký potok, Lysolajské údolí, strže Housle, lesnaté stráně Hlásku nad Nabušicemi a další. Jaképak rostliny a živočichy v nich můžeme najít, si řekneme za chvíli.
Území rezervace tvoří buližníkový skalní útvar, jehož stáří se datuje od starohor, tedy přibližně 600 milionů let. Šárecký potok v něm prohloubil působením vodní eroze hlubokou soutěsku Džbán, kterou se dnes můžeme prohánět na kole, s kočárkem i pěšky, jako by mu to nedalo stovky let práce.
Okolo skal rostou suťové lesy, které tvoří javor mléč a klen nebo jasan ztepilý. Ve skalních štěrbinách se uchytil smrk ztepilý a jeřáb ptačí a své míst si vydobyly i zakrslé doubky, které rostou na buližníkových skalách spolu s vřesem a metličkou křivolakou. Původními stromy, které jsou charakteristické pro toto území, jsou i buky, habry a na vhodných místech i jedle.
V rámci lesního hospodaření se v lese provádí obnova zejména smrkových porostů a porostů dubu červeného. Lesy v Šárce jsou jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích podle ekologicky prospěšného a šetrného lesního certifikátu Forest Stewardship Council (FSC), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. V rámci certifikace FSC byly též vymezeny tzv. referenční plochy, které zůstanou bez zásahu člověka. Na tato budoucí místa divočiny se můžete podívat například z vyhlídky Dívčí skok, když se zahledíte přes údolí na protější lesnatý svah.
Území rezervace tvoří buližníkový skalní útvar, jehož stáří se datuje od starohor, tedy přibližně 600 milionů let. Šárecký potok v něm prohloubil působením vodní eroze hlubokou soutěsku Džbán, kterou se dnes můžeme prohánět na kole, s kočárkem i pěšky, jako by mu to nedalo stovky let práce.
Okolo skal rostou suťové lesy, které tvoří javor mléč a klen nebo jasan ztepilý. Ve skalních štěrbinách se uchytil smrk ztepilý a jeřáb ptačí a své míst si vydobyly i zakrslé doubky, které rostou na buližníkových skalách spolu s vřesem a metličkou křivolakou. Původními stromy, které jsou charakteristické pro toto území, jsou i buky, habry a na vhodných místech i jedle.
V rámci lesního hospodaření se v lese provádí obnova zejména smrkových porostů a porostů dubu červeného. Lesy v Šárce jsou jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích podle ekologicky prospěšného a šetrného lesního certifikátu Forest Stewardship Council (FSC), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. V rámci certifikace FSC byly též vymezeny tzv. referenční plochy, které zůstanou bez zásahu člověka. Na tato budoucí místa divočiny se můžete podívat například z vyhlídky Dívčí skok, když se zahledíte přes údolí na protější lesnatý svah.
Nyní se dostáváme k dalším z mnoha biotopů. V rezervaci najdeme rostlinná společenstva typická pro lužní les, jehož zbytky se dochovaly v údolí při přirozeném toku Šáreckého potoka, chladnomilné kapraďorosty na stinných severních stěnách i teplomilné skalní rostliny na výslunných jižních srázech. Velká část strání byla v historii vypásána, a proto se na řadě míst vytvořila vřesoviště a teplomilná keřová a travnatá společenstva s řadou vzácných druhů. K nim patří křivatec český nebo koniklec luční. Díky osídlení v prehistorické době se daří zejména na Kozákově skále bohaté škále rostlin, jako jsou kavyl Ivanův, smělek štíhlý, nádherně kvetoucí modřenec tenkokvětý nebo česnek chlumní. V Divoké Šárce se daří i růži šípkové, trnce obecné, hlohu a mnoha dalším rostlinám.
Fotografie © Jitka Chocholatá
Zatímco v létě můžete oblast navštívit pěšky i na kole nebo kolečkových bruslích, v zimě je zde možné jezdit na běžkách nebo bruslit na zamrzlé nádrži Džbán. Přírodní rezervací Divoká Šárka prochází žlutá a červená turistická značka. Výlet můžete začít na zastávce Divoká Šárka u vodní nádrže Džbán, odkud vede červená turistická značka. Ta vás provede údolím Šáreckého potoka kolem Šestákovy a Kozákovy skály. Pokud se ale chcete vyhnout skupinám lidí, doporučujeme si Šárku projít mimo značené trasy, budete tu mít daleko větší klid na obdivování divokého srdce Prahy.
Příspěvek vznikl v rámci projektu podpořeného Hlavním městem Praha.
Comments
Leave a Comment