Národní přírodní rezervace jsou spolu s prvními zónami národních parků nejcennější ostrovy divočiny v České republice. NPR Rejvíz chrání největší rašeliniště na Moravě, které patří k nejcennějším v ČR. Kromě desítek chráněných druhů rostlin a živočichů má toto území také mimořádný význam pro zadržování vody. Přesto byl před pár dny vydán souhlas k použití jedů v Národní přírodní rezervaci Rejvíz, které spolu s kácením stromů napadených kůrovcem poškozují tamější unikátní přírodu [1].
A to i přesto, že zákon zakazuje negativní lidské zásahy v oblastech s nejvyšší kategorií ochrany přírody [2]. Ekologické organizace požadují, aby Správa CHKO Jeseníky zákonem zakázané činnosti na území celé rezervace neumožnila. Ničivé zásahy probíhají hned na několika místech současně namísto toho, aby příroda v tak vzácném území byla ponechána přirozenému vývoji.
Rozhodnutí, které má nedozírné následky pro přírodu
Povolené zásahy rezervaci nechrání, ale naopak jsou pro ni destruktivní. Kůrovec má v blízkém okolí řadu ohnisek výskytu a už několik let se masivně rozmnožuje v hospodářských lesích mimo rezervaci. V rezervaci nejde o ochranu dřeva, ale o ochranu divoké přírody a pro ní není žír kůrovcem problém, na rozdíl od použití techniky a chemie. Zásahy zároveň nemůžou být odůvodněné ochranou okolních hospodářských lesů, protože naopak právě z nich se kůrovec šíří. Pokud má být proti kůrovci zasahováno, musí se tak dít mimo nejcennější území přírody, v hospodářských lesích.
Na pokácené kmeny se stříkají toxické chemické látky. Ty sice usmrcují kůrovce, ale i jiné druhy živočichů a představují velké riziko pro chráněnou přírodu [3]. Hluk při kácení stromů a rozprašování jedů významně narušuje jinak klidové území.
„Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí,“ poukazuje Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, na paradox používání jedů v chráněných oblastech. „Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata sýkorek a je pravděpodobné, že obdobný dopad mají pesticidy i na další druhy hmyzožravých ptáků, kteří v rezervacích nacházejí potravu. Po náletu kůrovce sice většina stromů může uschnout, ale život v lese kůrovec nezastaví. Výzkumy ukázaly, že suché stojící stromy zvyšují biodiverzitu, chrání půdu, tlející kmeny v pralese zadržují vodu. V situaci, kdy lesníci nestíhají likvidovat kůrovce ani v hospodářských lesích, jsou těžby a jedovaté postřiky v rezervacích zcela proti smyslu ochrany přírody.“
Prudce jedovaté látky z postřiku pokácených stromů v rašelinných a podmáčených smrčinách se mohou navíc dostávat do vodního prostředí rezervace a šířit dál do chráněného území. Na okraji rezervace se navíc nacházejí barely s účinnou látkou, otevřené a bez jakéhokoliv zabezpečení. Navzdory intenzivnímu používání chemie v bezprostřední blízkosti turistické stezky zde nejsou žádná varovná upozornění pro turisty. Takové postupy jsou hazardem pro přírodu i návštěvníky [4].
Jedy jako vzor i pro další napadené oblasti?
Ekologické organizace, které jsou účastníky správního řízení, se proti rozhodnutí odvolávají k Ministerstvu životního prostředí a požádají neodkladnou nápravu. Správa CHKO totiž ve svém souhlasu vyloučila odkladný účinek odvolání, a tak Lesy ČR mohou zatím ve vzácné přírodě kácet a používat chemii. Konečné verdikty ministerstva nebo posléze soudů mohou padnout až s dlouhým časovým odstupem a rezervace může být mezitím významně poškozena.
„Ničení rezervace na Rejvízu je precedens, protože kůrovcová kalamita se rychle šíří a brzy zasáhne další rezervace. Podle toho, jak dopadne Rejvíz, se bude přistupovat i k dalším územím s chráněnou přírodou. Jsme tedy na důležité křižovatce, zda si divokou přírodu zničíme, nebo ji ponecháme přirozenému vývoji a zachováme!“ upozorňuje Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseník.
Pravidla pro CHKO se musí dodržovat
Kůrovcová kalamita, která již několik let dramaticky mění krajinu ve východním předhůří Jeseníky, se letos rozšířila i na území CHKO. Na rozdíl od neomezených těžeb kůrovcem napadených stromů v běžných hospodářských lesích platí pro odlesňování na území CHKO řada zákonných omezení. Nejpřísnější ochrana se týká právě národních přírodních rezervací.
Správa nemůže udělit výjimku ze zákazu použití toxických chemikálií bez důkladného posouzení možného dopadu na přírodu chráněnou nejen českým zákonem o ochraně přírody, ale soustavou Natura 2000 a tudíž evropskými směrnicemi [5]. Vyhodnocení vlivu rozstřikovaných jedů však nebylo provedeno.Poznámky:
[1] NPR Rejvíz se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky u známě obce Rejvíz ve výšce cca 800 m.n.m. Na více než 300 hektarech jsou zde zastoupena unikátní rozsáhlá rašeliniště, včetně slavného Velkého mechového jezírka a zejména lesní biotopy tvořené převážně podmáčenými a rašelinnými smrčinami. Rezervace je domovem pro desítky zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
[2] Např. podle § 28 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je „využívání národní přírodní rezervace možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí“. Kácení kůrovcových stromů, použití chemie jsou s tímto ustanovením ve vážném rozporu. Primárním smyslem rezervací je podpora a zachování přirozeného biologického vývoje, biodiverzity lesních ekosystémů a podpora přírodních procesů, k nimž patří i gradace kůrovce.
§ 26 odst. 3 písm. a) zákona dále zakazuje hospodařit způsobem vyžadujícím intenzivní technologie a používat biocidy na území 1. a 2.zóny CHKO.
[3] Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280].
[4] Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.
[5] Judikatura Nejvyššího správního soudu k tomuto v jednom z rozsudků uvádí: “… orgán ochrany přírody musí v prvé řadě zhodnotit, zda významný vliv záměru na předmět ochrany (zde populaci zvláště chráněného živočicha) je možné bez rozumných pochybností naprosto vyloučit, anebo zda tento negativní vliv přinejmenším do určité míry vyloučit nelze”.
Rozhodnutí, které má nedozírné následky pro přírodu
Povolené zásahy rezervaci nechrání, ale naopak jsou pro ni destruktivní. Kůrovec má v blízkém okolí řadu ohnisek výskytu a už několik let se masivně rozmnožuje v hospodářských lesích mimo rezervaci. V rezervaci nejde o ochranu dřeva, ale o ochranu divoké přírody a pro ní není žír kůrovcem problém, na rozdíl od použití techniky a chemie. Zásahy zároveň nemůžou být odůvodněné ochranou okolních hospodářských lesů, protože naopak právě z nich se kůrovec šíří. Pokud má být proti kůrovci zasahováno, musí se tak dít mimo nejcennější území přírody, v hospodářských lesích.
Na pokácené kmeny se stříkají toxické chemické látky. Ty sice usmrcují kůrovce, ale i jiné druhy živočichů a představují velké riziko pro chráněnou přírodu [3]. Hluk při kácení stromů a rozprašování jedů významně narušuje jinak klidové území.
„Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí,“ poukazuje Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, na paradox používání jedů v chráněných oblastech. „Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata sýkorek a je pravděpodobné, že obdobný dopad mají pesticidy i na další druhy hmyzožravých ptáků, kteří v rezervacích nacházejí potravu. Po náletu kůrovce sice většina stromů může uschnout, ale život v lese kůrovec nezastaví. Výzkumy ukázaly, že suché stojící stromy zvyšují biodiverzitu, chrání půdu, tlející kmeny v pralese zadržují vodu. V situaci, kdy lesníci nestíhají likvidovat kůrovce ani v hospodářských lesích, jsou těžby a jedovaté postřiky v rezervacích zcela proti smyslu ochrany přírody.“
Prudce jedovaté látky z postřiku pokácených stromů v rašelinných a podmáčených smrčinách se mohou navíc dostávat do vodního prostředí rezervace a šířit dál do chráněného území. Na okraji rezervace se navíc nacházejí barely s účinnou látkou, otevřené a bez jakéhokoliv zabezpečení. Navzdory intenzivnímu používání chemie v bezprostřední blízkosti turistické stezky zde nejsou žádná varovná upozornění pro turisty. Takové postupy jsou hazardem pro přírodu i návštěvníky [4].
Jedy jako vzor i pro další napadené oblasti?
Ekologické organizace, které jsou účastníky správního řízení, se proti rozhodnutí odvolávají k Ministerstvu životního prostředí a požádají neodkladnou nápravu. Správa CHKO totiž ve svém souhlasu vyloučila odkladný účinek odvolání, a tak Lesy ČR mohou zatím ve vzácné přírodě kácet a používat chemii. Konečné verdikty ministerstva nebo posléze soudů mohou padnout až s dlouhým časovým odstupem a rezervace může být mezitím významně poškozena.
„Ničení rezervace na Rejvízu je precedens, protože kůrovcová kalamita se rychle šíří a brzy zasáhne další rezervace. Podle toho, jak dopadne Rejvíz, se bude přistupovat i k dalším územím s chráněnou přírodou. Jsme tedy na důležité křižovatce, zda si divokou přírodu zničíme, nebo ji ponecháme přirozenému vývoji a zachováme!“ upozorňuje Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseník.
Pravidla pro CHKO se musí dodržovat
Kůrovcová kalamita, která již několik let dramaticky mění krajinu ve východním předhůří Jeseníky, se letos rozšířila i na území CHKO. Na rozdíl od neomezených těžeb kůrovcem napadených stromů v běžných hospodářských lesích platí pro odlesňování na území CHKO řada zákonných omezení. Nejpřísnější ochrana se týká právě národních přírodních rezervací.
Správa nemůže udělit výjimku ze zákazu použití toxických chemikálií bez důkladného posouzení možného dopadu na přírodu chráněnou nejen českým zákonem o ochraně přírody, ale soustavou Natura 2000 a tudíž evropskými směrnicemi [5]. Vyhodnocení vlivu rozstřikovaných jedů však nebylo provedeno.Poznámky:
[1] NPR Rejvíz se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky u známě obce Rejvíz ve výšce cca 800 m.n.m. Na více než 300 hektarech jsou zde zastoupena unikátní rozsáhlá rašeliniště, včetně slavného Velkého mechového jezírka a zejména lesní biotopy tvořené převážně podmáčenými a rašelinnými smrčinami. Rezervace je domovem pro desítky zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
[2] Např. podle § 28 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je „využívání národní přírodní rezervace možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí“. Kácení kůrovcových stromů, použití chemie jsou s tímto ustanovením ve vážném rozporu. Primárním smyslem rezervací je podpora a zachování přirozeného biologického vývoje, biodiverzity lesních ekosystémů a podpora přírodních procesů, k nimž patří i gradace kůrovce.
§ 26 odst. 3 písm. a) zákona dále zakazuje hospodařit způsobem vyžadujícím intenzivní technologie a používat biocidy na území 1. a 2.zóny CHKO.
[3] Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280].
[4] Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.
[5] Judikatura Nejvyššího správního soudu k tomuto v jednom z rozsudků uvádí: “… orgán ochrany přírody musí v prvé řadě zhodnotit, zda významný vliv záměru na předmět ochrany (zde populaci zvláště chráněného živočicha) je možné bez rozumných pochybností naprosto vyloučit, anebo zda tento negativní vliv přinejmenším do určité míry vyloučit nelze”.
