Naše NP navštíví ročně 9 milionů lidí a zanechají tam přes 5 miliard korun. Jiný recept na "regionální rozvoj" než ochrana vzácné přírody pro turisty v NP neexistuje.
Naše čtyři národní parky, Krkonoše, Šumavu, České Švýcarsko a Podyjí, navštíví ročně devět milionů lidí a utratí v nich odhadem minimálně pět miliard korun (1). Právě peníze z turistického ruchu a přitažlivost jen málo narušené přírody jsou hlavním zdrojem pro místní udržitelnou ekonomiku. Obce v národních parcích z nich výrazně bohatnou a rozvíjejí se – u nás i všude ve světě http://www.hnutiduha.cz/
Dokládá to prostá statistika – pět z deseti obcí, které měly v roce 2013 nejvyšší úhrnné příjmy v ČR v přepočtu na jednoho obyvatele, leží na území národních parků nebo na jejich okraji (2). Obce v NP Šumava měly podle statistických dat průměrně víc než dvakrát vyšší příjem v přepočtu na jednoho obyvatele než je průměr pro srovnatelně velké obce na celém území Jihočeského a Plzeňského kraje (3). Nejvyšší tempo bytové výstavby v přepočtu na obyvatele mezi lety 2005 a 2015 bylo především v okolí Prahy, v Krkonoších a na Šumavě (4). Také nezaměstnanost v obcích v NP Šumava je znatelně nižší než jinde na venkově (3).
O novele sporného zákona o našich NP mají zítra podruhé hlasovat poslanci. Poslanecké kluby TOP09, KDU-ČSL, strany Úsvit a ANO již veřejně přislíbily, že odmítnou škodlivý senátní návrh zákona, který prosazuje právě další rozvoj obcí v NP, a podpoří původní sněmovní verzi (5). Poslance o to žádá veřejnou výzvou Zachraňme národní parky (www.zachranmenarodniparky.cz) již více než 51 000 občanů a rostoucí počet osobností veřejného života včetně téměř 400 vědců a akademikůi i čtyři bývalí ministři životního prostředí (6). V neposlední řadě poslaneckou verzi zákona podpořilo také 24 šumavských spolků místních občanů (7) i pět šumavských obcí (Lenora, Prášily, Srní, Želnava a Kubova Huť) (8).
„Naše čtyři NP navštíví ročně devět milionů návštěvníků a utratí v nich odhadem pět miliard korun. Právě turisté přijíždějící do národních parků za vzácnou chráněnou divočinou a stále ještě harmonickou krajinou jsou tak jako ve všech NP světa nedocenitelným zdrojem peněz pro místní obce a obyvatele. Dokládají to jasná, podložená fakta – obce v českých NP jsou bohatší, mají nižší nezaměstnanost a více se tu staví.“
„Senátoři, regionální politici a starostové, kteří chtějí, aby v NP byl posílen místní rozvoj, se vlamují do otevřených dveří. Obcím zde se prokazatelně daří a žádný lepší zdroj místní udržitelné ekonomiky než spokojení turisté neexistuje. Další „regionální rozvoj“ požadovaný některými regionálními politiky jako cíl NP je scestný. Poškodí-li divokou přírodu a krajinu, obce a obyvatelé NP na tom budou v dlouhodobém měřítku tratit. V NP má mít proto rozvoj i čistě podle ekonomické logiky své jasné meze.“
„Navíc návštěvníků v našich NP výrazně přibývá. Jsou tedy – jak potvrzují i průzkumy veřejného mínění - spokojení s tím, co NP nabízejí - naším nejcennějším přírodním bohatstvím. Nechtějí tam stavební rozvoj a kácení lesů. Regionální rozvoj je však – zdá se – jen kouřovou clonou zastírající skutečné zájmy regionálních politiků a podnikatelů na zisku z rozprodeje národního bohatství. Mají být zájmy hrstky lidí povýšeny nad zájem národa, jak sám název národní park i počet návštěvníků napovídají? Máme národní parky pro všechny, nebo osobní parky pro vlastní prospěch?“
Naše NP zaznamenaly v posledních letech značný nárůst zájmu turistů. Šumava udává meziroční růst 20%, České Švýcarsko 13% a Podyjí jej odhaduje na 20-30%. Dokazuje to – vedle nedávných průzkumů veřejného mínění – že právě přírodní kvality jsou pro návštěvníky víc než dostatečným turistickým magnetem.
Náš nejstarší NP, Krkonoše, navštíví ročně 5-6 milionů lidí (9). Naše nejvyšší hory s vzácnou tundrou se tak řadí mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky. Z toho 1,4 milionu turistů obdivuje právě nejvíc chráněné a nejcennější první zóny. Stoupající návštěvnost Krkonoš potvrzují i informační centra a krkonošská muzea. Navštíví je ročně přes sto dvacet tisíc lidí a počet narůstá.
Náš největší a nejcennější NP Šumava obdivují ročně přes dva miliony návštěvníků (10), přičemž nejpopulárnější místa, často v první zóně, tvoří z této sumy víc než polovinu. Nárůst návštěvnosti je znatelný prakticky na celém území NP. Na některých místech, např. na Modravsku, vzrostla dvojnásobně. Za posledních pět let návštěvnost roste neustále včetně zájmu o informační centra i průvodcovské služby do divočiny. NP Šumava podobný trend očekává i letos.
„Jak je vidět, zájemců o poznávání přírody nerušené lidským konáním je stále více a je evidentní, že sem jezdí především za tímto fenoménem. Je skvělé, že návštěvníci si vyberou právě Šumavu! Jsem za to velmi rád, protože jen tak se mohou lidé o přírodě dozvědět co nejvíce a místním obyvatelům z toho plynou vyšší zisky. Je jen třeba tuto atraktivitu uchovat a ochraňovat, protože takového přírodního bohatství, jaké nabízí Šumava, už je v Evropě jen mizivé množství. Já věřím, že minimálně stejná návštěvnost jako v roce 2016 bude i letos." (10)
K rekordním patřila loni návštěvnost i našich dvou malých NP. Jejich krásy obdivovalo přes milion lidí, České Švýcarsko 750 tisíc (včetně širšího zázemí, skalního území CHKO Labské pískovce, se jedná o minimálně milion turistů) (11) a v NP Podyjí 350 tisíc (12). Oba národní parky také zaznamenaly loni značný nárůst návštěvnosti.
Všechny naše NP poukazují na to, že rostoucí návštěvnost musí být dobře zvládnuta, aby nepoškodila vzácnou přírodu, a že se to zatím díky ukázněnosti návštěvníků i kvalitní terénní informační a strážní službě daří (9,10, 11, 12). Neomezený růst ekonomického využívání je však neslučitelný s principy NP.
Podobné údaje poskytují i přeshraniční NP, Bavorský les a Saské Švýcarsko. Před založením NP Bavorský les v roce 1970 navštívilo oblast 100 tisíc turistů, v roce založení už to bylo 250 tisíc, v roce 1974 milion a v roce 2014 při přesném sčítání 1,3 milionu turistů, kteří tam utratili 43 milionů euro. Většina návštěvníků chápe určitá omezení vyplývající z omezeného pohybu po vyznačených stezkách a 94 % se necítí ochranným statutem národního parku nijak omezeno (13).
Zvláštní je případ šumavské obce Modrava, jejíž starosta Antonín Schubert je nejhlasitějším zastáncem rozvoje a kritikem ochrany divoké přírody. Jedná se o nejbohatší obec v ČR (díky turistickému ruchu v srdci NP i sídlu miliardáře Zdeňka Bakaly), kde návštěvnost prudce vzrůstá (10). Obec s 62 obyvateli má velkorysý sociální program, plánuje výstavbu bytů i kongresového sálu, starostovi postavila dům za bezmála sedm milionů a své pozemky prodává za 3 500 korun. Díky své poloze v NP získává desítky milionů korun ze státního rozpočtu i evropských fondů (14).
Již v roce 2013 renomovaná britská společnost EFTEC ve studii na příkladu NP Šumava upozornila, že právě ochrana divoké přírody a její rozšiřování budou do budoucna klíčovou „konkurenční“ výhodou, kterou v podmínkách zabydlené střední Evropy ocení stále víc lidí. Její experti čerpali ze světových zkušeností, kde je zážitková turistika za divokou přírodou jednoznačně na vzestupu. Zachovalá divoká příroda je a bude proto i pro obce v národních parcích a jejich okolí v budoucnu klíčovým ekonomickým zdrojem. Senátní návrh, který by ochranu vzácné přírody v národních parcích devalvoval, by v dlouhodobém měřítku zhoršil ekonomické vyhlídky tamějších obcí. Souhrn studie EFTEC v češtině najdete v příloze.
Poznámky:
(1) Komplexní statistická data o útratě v našich NP neexistují. Podle průzkumu, který podnikly T-Mobile a KPMG na Šumavě v roce 2013, utratilo 260 tisíc návštěvníků během dvaceti dní 211 milionů korun, což představuje 811 korun na hlavu: http://budejovice.idnes.cz/
Velmi podobné, avšak komplexní údaje jsou k dispozici z NP Bavorský les. V roce 2014 při přesném sčítání tam 1,3 milionu turistů utratilo 43 milionů euro, což je 33 euro na osobu, tedy 891 korun.
Pro devět milionů návštěvníků našich NP činí tedy odhad 7,3 miliardy korun, za střízlivou dolní hranici můžeme považovat pět milliard.
(2) Jedná se o obce Modrava, Stožec a Srní na Šumavě, o Pec pod Sněžkou v Krkonoších a o Hřensko v Českém Švýcarsku http://www.rozpocetobce.cz/
(3) Nebyla přitom započtena obec Modrava, která měla příjmy značně ovlivněny odváděním daní miliardáře Zdeňka Bakaly http://www.hnutiduha.cz/
(4) http://www.statistikaamy.cz/
(5) http://ekolist.cz/cz/
(6) http://www.hnutiduha.cz/
(7) http://ekolist.cz/cz/
(8) http://www.sumavskenoviny.cz/
(9) http://www.krnap.cz/aktuality/
(10) http://www.npsumava.cz/cz/
(11) http://www.npcs.cz/narodni-
(12) NP Podyjí ještě nevydal výroční statistiku, údaje vyplývají z korespondence Hnutí DUHA se Správou NP (k dispozici na vyžádání)
(13) http://www.parlamentnilisty.
(14) LN, 18. 2. 2017, Pavel Kindlmann, Ostravsko šumavským slzám nevěří
Comments
Leave a Comment