Vedle ochrany přírody také život obcí

Přestože zůstává hlavní slovo přírodě a její ochraně, nový zákon život v obcích uvnitř nebo na okraji národních parků neohrozí, naopak. Nespokojení budou jen ti, kteří plánovali projekty nebo činnosti proti pravidlům na ochranu přírody a krajiny. Obce se „budou spolupodílet na tvorbě klíčových koncepčních dokumentů péče o národní parky, a to nově hned v několika rolích. Jako vlastníci pozemků, jako dotčené orgány státní správy a současně jako nepominutelní členové rad národních parků.“ (zdroj)

Ekonomický přínos pro obyvatele

A především – vzácná a chráněná příroda včetně velkých oblastí ponechaných samovývoji, tedy divočiny, je magnetem pro turisty, kteří rádi provozují tzv. „měkkou“ turistiku, jinak i agroturistiku nebo ekoturistiku. Tedy takové, kteří mají rádi opravdový kontakt s divokou přírodou, která nabízí pocit samoty, svobody, klidu, uvolnění a harmonie i dobrodružství. Kteří se pídí po jedinečné atmosféře daného místa i s jeho historií a tradiční kulturou.

K tomu je potřeba turistická infrastruktura, doprava, pohostinství, služby průvodců, řemesla a další, čehož můžou obyvatelé nejen obcí využít. Rozšíření území divočiny na polovinu rozlohy národního parku je ekonomicky nejvýhodnější péče o toto chráněné území, jak ukázala studie britské konzultační firmy EFTEC na příkladu národního parku Šumava.