Výr velký je člověkem odpradávna pronásledován jako škodná, což vedlo v mnoha částech Evropy téměř k jeho vyhubení. Evropská populace výra velkého výrazně poklesla během 20. století. V roce 1929 u nás byla vyhlášena zákonná ochrana tohoto druhu a počty se opět začaly zvyšovat. Dnes na našem území žije 600–900 párů hlavně ve středních polohách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách.

Výr velký je největší evropská sova. Měří 60–73 cm. Dosahuje rozpětí 180 centimetrů a hmotnosti dvou až tří kilogramů. Má nápadná péřová ouška a ohnivé oranžové oči. Závoj je rezavožlutý, uvnitř s černou a hnědou, u oka s bílou kresbou. Pod zobákem má světlou skvrnu. Tělo má zbarvené do žluta nebo do rezavě hnědé, na hřbetě je výrazně tmavší, s četnými tmavými skvrnami.

V době toku v únoru a začátkem března volá samec samičku svým nepříliš hlasitým „úhú". Nejčastěji hnízdí na skalách, kamenitých stráních nebo zříceninách budov, zpravidla nedaleko otevřených ploch. V poslední době hnízdí i v kamenolomech a místy se šíří i do menších lesíků poblíž lidských sídel. Hnízdí v březnu a v dubnu. Samice klade 2–3 vejce, na kterých sedí asi 35 dní. Během této doby ji samec krmí. Mláďata šplhají po skalní stěně už ve stáří 20 dnů, dlouho předtím, než dovedou létat.

Výr velký loví krysy, ježky, které probodne přes ostny, sbírá vrány ze stromů, na nichž spí, a zabije jestřába stejně jako tetřeva. Vzduchem může přenést dospělého zajíce.