Raised bogs
Vrchoviště je typ velmi cenného rašeliniště. Kvůli velké kyselosti půdy zde přežije jen málo druhů rostlin, které se dokážou vyrovnat se nedostatkem živin. Ty putují do vrchoviště srážkovou vodou a vzduchem. Vývoj vrchoviště trvá i několik tisíc let.
Vrchoviště má typický vyklenutý tvar nad úroveň okolního povrchu s vrcholovou plošinou, obvodovou zónou (odborně lagg) a okrajovým stupněm (rand). Aby mohla vrchoviště vzniknout, je potřeba prostředí s dostatkem srážek a nepropustným podložím miskovitého tvaru chudého na živiny a vhodnými podmínkami pro růst mechů rašeliníku. Proto je najdeme především v horských oblastech. První vrchoviště vznikala s ústupem ledovců po poslední době ledové postupným zarůstáním ledovcových jezer. Na vrchovištích najdeme téměř vždy šlenky (prohlubně mezi vyvýšenými místy), jezírka a tůňky.Co tu roste?
Vegetace je na vrchovištích poměrně chudá. Na vyvýšených místech (tzv. bultách) rostou koberce rašeliníku, které dokážou zadržet obrovské množství vody. Značné zásoby vody, kterou uchovávají rašeliníky v odumřelých buňkách, má zásadní vliv na zvýšenou akumulaci tepla a následnou tepelně-klimatickou setrvačnost vrchoviště ve vztahu mezi ročními obdobími i mezi dnem a nocí navzájem. Na porosty rašeliníku jsou vázané nízké keříčky, zejména bříza zakrslá, vlachyně bahenní, do fialova zbarvený vřes obecný nebo šicha černá s malými, tlustými, světle zelenými jehlicovitými listy a plody podobnými borůvkám, a několik málo druhů šáchorovitých travin, převážně trsnatých. Ve vyšších nadmořských výškách můžeme na vrchovištích vzácně vidět borovici kleč.
Co je ohrožuje?
Vrchoviště jsou ohrožena zejména těžbou rašeliny, odvodňováním a eutrofizací. Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor, k čemuž v tomto případě dochází mineralizací rašeliny při rozkolísaném vodním režimu anebo vlivem leteckého přihnojování a vápnění lesů. Takové vápnění lesů může mít na následek také úbytek specializovaných vrchovištních druhů kvůli toxickému efektu vápníku. Vrchoviště jsou také narušována těžkou mechanizací, erozí rašeliny nebo stavbou údolních vodních nádrží. Menší plochy ohrožuje pastva a pohyb lesní zvěře, případně změna vodního režimu v celé oblasti po vykácená okolního lesa. O vrchoviště můžeme nejlépe pečovat zabezpečením lokalit proti nežádoucím vlivům z okolí.
Připojte se k výzvě za více divoké přírody! společně přesvĚdčíme politiky, aby jÍ dali šanci i mimo národní parky. Nejlépe na 3 % území české republiky.
Proč? Divočina umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata. A zachovává pestrou, reprezentativní mozaiku lesů typických pro naši krajinu.
Proč? Divočina umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata. A zachovává pestrou, reprezentativní mozaiku lesů typických pro naši krajinu.
Pro ty, kteří si rádi vychutnávají odbornou terminologii, tu máme laskominu. Rozlišujeme několik druhů vrchovišť. Otevřená vrchoviště bez borovic kleče a vrchoviště s klečí, které se zde daří díky snížené hladině vody nebo mělčí vrstvě rašeliny. Tento křovinný biotop je na přechodu mezi vrchovišti a rašelinnými lesy. Maloplošně najdeme vrchovištní šlenky, které tvoří mozaiku s otevřenými vrchovišti. Jako samostatný biotop rozlišujeme degradovaná vrchoviště, která kvůli antropickým zásahům téměř ztratila svůj původní charakter.
