Ty jsou archeologickým nalezištěm evropského významu, které proslulo především objevem tzv. mladečského člověka aurignacienské kultury, nejstaršího známého člověka moderního typu v Evropě, a nálezy tak dokládají osídlení už v nejstarší době kamenné.
Při procházce za povrchovými krasovými jevy, jako jsou závrty, škrapy nebo prudké skalnaté srázy nad údolní nivou, si dozajista všimnete i přirozených listnatých lesů, které pokrývají svahy Třesína. Krása vápnomilných bukových a dubových lesů a teplomilných ubohabrových hájů vynikne nejvíce na podzim, kdy se listí zbarví mnoha odstíny od zelené po červenou. Nad řekou rostou cenné zbytky původních suťových lesů s převahou jasanů a javorů. Opravdovou vzácností místních lesů je jeřáb břek.
Největšími lákadly Třesína jsou rozhodně orchideje okrotice bílá a dlouholistá. Když se zaměříme na další květiny, najdeme na severní a jižní straně kopce značné rozdíly. Na místech orientovaných na jih určitě nepřehlédneme růži keltskou, která se díky postupnému šlechtění stala součástí mnohých zahrad. Rezervace je také jedním z nejsevernějších míst, kde ještě dokáže růst rozchodník bílý nebo až 80 centimetrů vysoká tráva vousatka prstnatá. Na jaře v lese rozkvetou koberce modrofialových květů jaterníku podléšky a s nimi i dymnivka bílá nebo žlutá prvosenka vyšší.
Protože se nacházíme v krasové oblasti, můžeme na Třesíně najít měkkýše typické pro tyto oblasti: na vápencové skalky vázané skalnice kýlnaté s poměrně plochou ulitou nebo drobounkou praménku rakouskou s jen 3 milimetry dlouhou a téměř průsvitnou ulitou. Staré lesní porosty s doupnými stromy jsou domovem vzácného lejska malého, holuba doupňáka nebo žluvy hajní. Ve vzduchu poletující a v jeskyních zimující savci, na které můžeme v okolí Třesína narazit, jsou tito netopýři: velký, vodní, brvitý, černý a ušatý. Doplňují je pak ještě vrápenci malí.
K zajímavostem Třesína to budete mít nejblíže, když přijedete vlakem na zastávku Mladeč jeskyně nebo autobusem na náves v Mladči. Pak se stačí „chytit“ červené turistické značky a okolo Penzionu Romeo dojít ke vstupu do jeskyní. Kdybyste o podzemní procházku neměli zájem, můžete po naučné stezce pokračovat téměř až k vrcholu Třesína. Pokud ale budete chtít vrchol vidět, budete muset po zhruba 1 100 metrech od vstupu do jeskyní červenou značku opustit, nechat ji odbočit doprava, zatímco vy půjdete stále rovně. Jakmile se na červenou vrátíte, pokračujte až k rozcestníku „Za Třesínem“ a vydejte se doprava po modré. Na cestě narazíte na několik lichtenštejnských romantických staveb. Vrátíte se tudy zpět na náves.
Comments
Leave a Comment