Národní přírodní rezervace Vrapač

Lužní lesy si i přes velký tlak na zvětšování ploch orné půdy zachovaly relativně velkou rozlohu. Dostatek prostoru tak pro svůj divoký život v takzvaném tvrdém luhu (podle tvrdosti dřeva stromů, které v takových místech rostou) mají dub letní a jasan ztepilý, ale jilmů ve Vrapači mnoho nenajdeme. Naopak na lípu srdčitou, javor klen nebo javor babyku narazit můžeme.

V lužním lese s postupujícím jarem můžeme pozorovat rychlé změny. Nejdříve nás přivítá bílá barva sněženek, kterým postupně začnou konkurovat dymnivky duté. Je to květina vyžadující kyprou, živinami bohatou půdu a polostín rašících listů. Podobné nároky má žlutě kvetoucí orsej jarní. Ze žlutě kvetoucích květin ve Vrapači najdeme ještě křivatec žlutý, rostoucí z podzemní cibulky, nebo sasanku pryskyřníkovitou, sestru známější a rozšířenější sasanky hajní. Povědomou vůní upoutá i česnek medvědí. Ale pozor – stezka vede národní přírodní rezervací, takže si zásoby domů určitě neodnášejte.

Typickými obyvateli lužních lesů jsou žábronožky sněžní a listonohové jarní, okolo tří centimetrů dorůstající drobní živočichové. Z větších, na vodu vázaných zvířat, můžeme narazit na skokana hnědého nebo čolka obecného. V lesním porostu se mohou mihnout i plazi, například ještěrky živorodé nebo slepýši, a nejedovatý had užovka obojková.

Právě v místech lužních lesů se vám může poměrně snadno stát, že koutkem oka zahlédnete rychle letící modrooranžovou „skvrnu“ řítící se k hladině. To může znamenat jediné: ledňáček říční zahlédl pod hladinou možnou kořist a střemhlav se pro ni vrhl. Vidět ho tu můžeme i díky tomu, že se v posledních desetiletích výrazně zlepšila čistota vody, kterou pro svůj život potřebuje. Dalšími ptačími obyvateli lužních lesů jsou strakapoud prostřední, datel černý nebo málo známý pisík obecný. V noci je pak střídají netopýři: vodní, rezavý a večerní.

Do Vrapače se snadno dostanete hned z několika směrů. Mimo značenou stezku se do národní přírodní rezervace sice vstupovat nesmí, ale ani tak nebudete odsouzeni k pouhému nahlížení od okraje – červená turistická značka totiž vede i do nitra chráněného území. Navíc ji doprovází naučná stezka Nové Zámky. Na „červenou“ je možné nastoupit buď na železničním a autobusovém nádraží Litovel město, nebo v Mladči na návsi. A vydáte-li se z Litovle, můžete se na konci Vrapače rozhodnout, jestli chcete pokračovat po naučné stezce přes obec Nové Zámky a dále obdivovat přírodní památku Pod Templem, nebo si vybrat směr do Mladče a obdivovat kopec Třesín popsaný v předchozím tipu na výlet.