Pokud berete moudra s nadhledem, doporučujeme vystoupat k Sealsfieldovu kameni. Málokoho nechá chladným překrásný výhled do údolí obklopeného hustými lesy a skalnatými srázy. Nestyďte se a zamáčkněte slzu, nebudete první.
Řeka, která má možnost nacházet vlastní cestu krajinou, je životodárným prvkem přírody. Říční rostlinstvo a živočišstvo u Dyje bohužel negativně ovlivňuje Znojemská a Vranovská přehrada, která například omezuje migraci zvířat. Avšak v okolí kaňonu objevíme přirozená pralesovitá společenstva, mimo jiné vzácné a chráněné druhy hmyzu, jako jsou nosatci a tesaříci, nebo ptáků. Těm se zde daří díky stromům s dutinami a odumřelému dřevu, tak typickému pro přirozeně se obnovující les a neodmyslitelnému pro divočinu. A kaňon řeky Dyje naštěstí je ostrovem divočiny, na který můžeme být hrdí a který stojí za to chránit.
Přirozeně meandrujících řek bez zásahu člověka (nebo alespoň jejích částí) u nás nenajdeme mnoho. Přitom to jsou tak užitečné krasavice. Většinu říčních údolí přehradil beton. Zastřešil most. Nebo se musela podřídit rekreačním objektům. Když ale přijdou záplavy, jeví se přehrada jako betonová frajeřina, která nezadrží ani zdaleka tolik vody jako řeka, kterou nijak neomezujeme. Ta má kolem sebe dostatek plochy, do které se bouřlivá voda může rozlít, a tím ochrání města i obce po proudu.
K vyhlídce se můžeme dostat po zelené turistické značce z obce Popice.
Comments
Leave a Comment