Krkonoše: Skalnaté údolí Labský důl

Po ledovci zde zůstaly až 20 m vysoké morénové valy. Labský důl se vede mezi Dívčí lávkou a Labskou loukou okolo toku Labe. Vůbec první turistická stezka v Krkonoších je dlouhá 8 kilometrů. V roce 1879 ji zavedl hrabě Jan z Harrachu a za průchod vybíral u Dívčí lávky mýto. Byl to také on, kdo zřídil v roce 1904 první přírodní rezervaci v Krkonoších.

Působivým úkazem divočiny jsou nespoutané řeky. Těch nenajdeme na našem území mnoho. Přitom to jsou tak užitečné krasavice. Mají kolem sebe dostatek plochy, do které se v období záplav může rozlít bouřlivá voda, a tím ochrání města i obce po proudu. Řeka, která má možnost nacházet vlastní cestu krajinou, je také životodárným prvkem přírody a vytváří příznivé podmínky pro nespočet říčních ekosystémů. Jednou z nejkrásnějších meandrujících řek najdeme právě v Labském dole.

 

Úchvatný výhled na klikatící se řeku Labe si můžeme vychutnat od Pančavského vodopádu, který padá do hloubky 150 m. Jedná se o nejvyšší vodopád na našem území. V Pančavské jamě je významná botanická lokalita Schustlerova zahrádka. Nechybí zde ani alpské loučky a smrkové porosty.Ve svahu poblíž vodopádu můžeme objevit vchod do jeskyně Krakonošovy klenotnice opředené nejednou pověstí.

Z básně Krakonošova klenotnice (Jaroslav Seifert)

Visuté zahrady Vodopády a kapradiny
Kameny které na podzim voní fialkami
Královna Semiramis pláče slavíc křtiny
neboť dříve než udeří první hodina ranní
její princ umře Princ má souchotiny

Jak se sem dostaneme?

Ze Špindlerova Mlýna vyjeďte lanovkou na Medvědín. Odtud pokračujte pěšky po červené trase směrem k Vrbatově a Labské boudě. Vrátit se můžete zpět  po červené stezce kolem Pančavského vodopádu a Mohyly Hanče a Vrbaty přes Zlaté návrší dolů do zpět Špindlerovova mlýna. Tato cesta je dlouhá 18 km.