Jako první se na prales Mionší přes hledáček svého fotoaparátu podíval ve 30. letech minulého století Rudolf Janda, a objevil tím vůbec i námět pralesa pro fotografii. Na více jak 212 hlubotiskových reprodukcích můžeme pozorovat proměnu Mionší v průběhu ročního cyklu, která je založená na autorových přírodovědných znalostech. (s. 8)
S docela jiným pohledem, a to umělce a znalce malířství, do něj vstupoval v 50. letech jeden z nejvýznamnějších českých fotografů Josef Sudek. Jeho dvacetileté souznění s prastarým lesem shrnuje ve dvou cyklech a přidružených fotografiích kniha Prales Mionší nakladatelství Torst.
V cyklu Zmizelé sochy vidíme torza a pahýly monumentálních jedlí a buků tyčících se k nebi na způsob náhrobků, totemů nebo kamenných menhirů (s. 10). Zažíváme prolínání živého a neživého světa v koloběhu, který nikdy nekončí.
Druhý cyklus, Procházky po Mionší, zachycuje vnitřní život a proměnu lesa. Právě obnovující se les je klíčový pro vznik a udržení pralesů. Většinu záběrů směroval Josef Sudek k zemi, protože u země leží tlející dřevo, polámané kmeny a skrumáže větví. V divočině můžete hodiny pozorovat obžerství dřevního hmyzu a rafinovanost, s jakou dokážou jiné organismy využít sebemenší dřevní hmoty bohaté na živiny. Anebo spatříte ptáky, kteří se živí těmito žrouty a hledají si hnízdiště. Naopak v hospodářském lese se uzíváte nudou, jak je země do posledního dřívka vysbíraná, vymetená a čisťounká.
Antonín Dufek v předmluvě knihy vyjádřil snad nejkrásněji: „Prales je tu tím, co od něho očekáváme: nitrem, v němž přestáváme být vyděděni ze světa, místem návratu k počátkům světa a člověka, kadlubem, v něm se smrt a život mísí ve věčné obnově. I to je součástí Sudkova pohledu na lokalitu Mionší, která se tak zároveň stává místem poodhalujícím věčnost přírodního dění.“ ( s. 10)
Rezervace je protkána úzkými, ale více než sto let starými cestičkami, které slouží k lovu zvěře. Nebýt toho, zvěř by se v klidném a skrytém místě přemnožila a okousala mladé stromky. Bez průvodce je nepřístupná. Pokud byste legendární prales chtěli navštívit, budete potřebovat průvodce, který s vámi prozkoumá sedmikilometrovou stezku podél pralesa Mionší. Průvodce vám rozkryje na první pohled skryté složité systémy pralesa, život v půdě, vodě i v korunách stromů. Čeká na vás bez předchozí domluvy každou sobotu, neděli a státní svátky v 9:00 a 13:00 hod. v Dolní Lomné, asi 200 m od autobusové zastávky Matyščina louka, v ústí doliny potoka Mionší. Po předchozí domluvě na čísle 734 670 950 i v úterý a ve čtvrtek v 9:30 hod. Stezka je přístupná od 1. června do 15. září. Délka prohlídky je 3–4 hodiny, vstupné 60/30 Kč za osobu.
Citace: Sudkovo Mionší. DUFEK, Antonín. Prales Mionší. Praha: Torst, 2009
Josef Sudek
(1896–1976) byl významný fotograf pražských motivů, ateliérových aranžmá, zátiší, reportáží, krajiny i reklamy. Spolu s Františkem Drtikolem a Jaromírem Funkem patří k nejvýznamnějším českým fotografům období mezi první a druhou světovou válkou. Je to zároveň výjimečný avantgardní fotograf v Evropě. Josef Sudek fotografoval také na území dnešního Moravskoslezského kraje, a to především na dvou místech na Hukvaldech a v pralese Mionší. (zdroj)
Comments
Leave a Comment