Ganga se stává „osobou“ – zachrání to nejposvátnější řeku Indie? | Česká divočina
Soud v Indii, ve své nejnovější snaze zachránit řeku před znečištěním, prohlásil Gangu za právnickou osobu. Výzkumný pomocník Shyam Krishnakumar vysvětluje, jak by usnesení soudu mohlo pomoct zachovat tok, na kterém závisí obrovské množství lidí.
 
Příroda a její základní práva

Právnímu boji za záchranu Gangy, která představuje životně důležitou tepnu, na níž závisí více než 500 milionů lidí napříč Indií, se dostalo nové vzpruhy v podobě řady výnosů vrchního soudu severoindického státu Uttarákhandu.

Nejdříve soud učinil právnické osoby z řek Gangy a Jamuny. V následujícím slyšení udělil toto označení i ledovcům, včetně Gangótrí a Jamunótrí, ze kterých Ganga a Jamuna pramení, řekám, potokům, potůčkům, jezerům, vzduchu, loukám, údolím, džunglím, lesům, mokřinám, travnatým pláním, pramenům a vodopádům.

Tyto verdikty představují posun od úhlu pohledu, ze kterého se příroda jeví být zásobárnou zdrojů, k jejímu chápání jakožto entity se základními právy. Dalšími ne-lidskými subjekty, které v Indii mají status právnické osoby, zahrnují společnosti, chrámová božstva a trusty.

V právní vědě je příroda považována za majetek bez jakýchkoliv práv, environmentální zákony se soustředí pouze na regulaci využívání jejích zdrojů. Tohle se ovšem právě mění, zaznívají hlasy, které se dovolávají toho, aby byla uznána nedílná práva přírody, v Indii a na celém světě.

Nová ekvádorská ústava nařizuje, že příroda má právo na život, má právo trvat a obnovovat se. Nový Zéland nedávno udělil status živé osobyřece Whanganui, přičemž tento akt byl šťastným završením 140 let trvajícího právního úsilí Maorů.
 

'Matka Ganga' se stává právnickou osobou

Konec nových těžebních oprávnění a znečišťování

To, že se příroda stává právním subjektem, znamená, že právní případy mohou být vzneseny přímo jejím jménem, což má potenciál poněkud pozměnit pravidla hry v prosazování ochrany životního prostředí. Kupříkladu už nebude nutné dokazovat, že znečišťování Gangy opravdu lidem ubližuje. Znečištění samo o sobě bude stačit, aby se začal řešit případ prohřešku proti jejímu právu na život.

Soud navíc následně vydal naprostý zákaz vydávání nových těžebních oprávnění trvající čtyři měsíce a ustavil komisi, jejímž úkolem je prošetřit environmentální dopad těžby v indických hornatých regionech. Vláda státu Uttarákhand plánuje zákaz napadnout u nejvyššího soudu.
 
Indian men search for coins and gold in the polluted waters of the Ganga river at Sangam after the Kumbh Mela festival, in Allahabad on April 2, 2013.
Zdroj: AFP

Nejde ovšem jen o těžbu. Soud také nasměroval státní kontrolu znečištění, aby zavřela hotely, továrny a ašramy, které vyvážejí neroztříděný odpad do řeky. Tento krok pravděpodobně zasáhne jen v turistických oblastech Haridwar a Rishikesh více než 700 hotelů. Zmíněná nařízení naznačují, že soud bude znečišťování Gangy přísně monitorovat. Na reakci vlády se zatím čeká.

Otevřené možnosti

Některé aspekty rozhodnutí soudu jsou však stále nejasné. Co právo na život znamená v případě řeky nebo jiné vodní masy? Pokud to znamená i právo volně téci, co se stane s ganžskými přehradami? Další otázkou je jeho vymahatelnost. Bude platnost nařízení omezena na Uttarákhand nebo bude rozšířena napříč Indií? Jmenovaní právní zástupci jsou zároveň členy vlády. Budou mít dostatek nezávislosti na to, aby mohli vystoupit proti činům vlády, jako je například neudržitelné bagrování kanálů? Může občan vznést obvinění jménem řeky? Pokud ano, může to být mocným právním nástrojem v rukou komunit a aktivistů usilujících o ochranu životního prostředí.

Kulturní kontext

Zatímco z právnické perspektivy se jedná o naprostou novinku, ve skutečnosti daná opatření pouze respektují tradiční hinduistické učení, které vnímá celý vesmír jako zhmotnění božského principu. To znamená, že řeky, rostliny, zvířata a dokonce i země jsou považována za vnímající božstva, která nabývají zvláštních podob, vlastností a charakteristických rysů.

Personifikace jakožto božstva pěstuje empatii a vytváří silné emoční pouto s ekosystémem a vede tak ke vzniku a respektování společenských norem, které kladou důraz na ochranu přírody. Tento princip posvátnosti a úcty je předáván z generace na generaci prostřednictvím příběhů a místních biokulturních tradic.

V hinduismu je Ganga chována v úctě jako bohyně, která má moc očistit člověka od všech jeho hříchů. Je uctívána jako „Ganga Mata“, božská matka, která udržovala život a pečovala o civilizaci po tisíciletí. Lidé jí prokazují úctu například formou rituálu Ganga Aarti, kdy celé tisíce obětují vodě každý večer zapálené lampy, a pouti Kumbhaméla, které se účastní více než 100 milionů lidí.

Může pohled, který považuje řeky, stromy a zvířata za posvátné, personifikuje je jako božstva a uctívá je prostřednictvím biokulturních tradic, představovat pro Indii cestu k udržitelnosti? Důkazy napovídají, že ano. Slavným příkladem je hnutí Chipko ze sedmdesátých let, kdy etnické ženy objímaly stromy, aby zabránily pokácení jejich posvátných hájů.

Nedávno se zase severovýchodní stát Sikkim během pouhých deseti let stal prvním indickým plně ekologickým státem, neboť lidé v ekologickém farmaření spatřovali cestu, jakým jejich tradiční způsoby budou žít dál. V případě Gangy organizátoři Ganga Aarti využívají této příležitosti, aby zvýšili povědomí lidí o chování, které vede ke znečišťování řeky, a každý den umožňují tisícům lidí, aby uzavřeli oficiální slib, že ji budou udržovat čistou.

Když je ochrana životního prostředí vnímána v souladu s kulturním kontextem, stává se hnací silou zapojení komunit. Usnesení vyššího soudu je vítaným krokem tímto směrem.

Shyam Krishnakumar is a Research Associate with Vision India Foundation and a member of Anaadi Foundation. His work focuses on civilizational studies.

Přeložila Markéta Tomášková. Článek vyšel na webu BBC News 5. Dubna 2017. Mezititulky přidala redakce České divočiny.