Fotopasti v Krušných horách zachytily psovitou šelmu, s největší pravděpodobností vlka. Hnutí DUHA Olomouc s dobrovolníky Vlčích hlídek a partnery ze státní ochrany přírody hledá od loňského podzimu v širší oblasti Krušných hor důkazy o přítomnosti velkých šelem, zejména vlka obecného a rysa ostrovida. Ochránci přírody nyní zveřejnili první záběry. Cenné údaje o pohybu vlků a rysů v  Krušných horách i dalších zvláště chráněných druhů živočichů získají také dobrovolníci Vlčích hlídek na víkendových kurzech ochrany velkých šelem. Pro zájemce o tamější velké šelmy pořádá Hnutí DUHA kurz, který se uskuteční ve Vejprtech 20. – 22. ledna. Přihlásit se mohou zde: http://www.selmy.cz/hlidky/prihlaska-krusne-hory/. Noví zájemci o monitoring velkých šelem se dozví vše podstatné o životě a rozšíření skrytě žijících vlků, rysů a medvědů, jejich významu pro přírodu a o základech terénní práce k ochraně vzácných zvířat. Přednášet jim budou experti z Hnutí DUHA a ze Správy chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

„Školením pro nové dobrovolníky reagujeme na poptávku místních lidí, kteří by se do mapování šelem rádi zapojili. To nás velmi těší. Loni se také začaly častěji objevovat více či méně věrohodné informace o výskytu vlků v Krušných horách. Máme nový snímek z  fotopasti, který sice vzhledem k nízké kvalitě a nafocené jen přední části těla nemůže zaručit stoprocentní určení druhu, ale je to významná indicie o výskytu vlků v regionu. Historicky první mapování šelem v Krušných horách by mělo přinést přesnější informace o tom, zda se se tu vlci vyskytují stabilně, a ověřit příbuznost s populacemi v Německu nebo Polsku, kde vlci v posledních deseti letech rozšiřují svůj areál." doplňuje Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA Olomouc.

Dobrovolnické hlídky se pohybují na území výskytu velkých šelem, monitorují je a svou přítomností v terénu odrazují potenciální pytláky. Důležitým úkolem hlídek je i sběr vzorků trusu a srsti pro potravní a DNA analýzy či výběr vhodných míst pro umístění fotopastí. Získané údaje využívá státní ochrana přírody nebo vědci z ČR i Německa, kteří společně provádějí genetické analýzy. Hnutí DUHA, které se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých šelem u nás, také vyhodnotí hlášení o náhodných pozorováních a nálezech pobytových znaků (tj. stop, trusu, nebo fotografií) získaných od lesníků, myslivců i od veřejnosti. Pozorovatelé mohou své nálezy posílat na stopy@selmy.cz. Zejména lesníci a myslivci jsou pro mapování velkých šelem velmi důležití. Pohybují se v terénu denně a mohou zaznamenat mnoho stop.

Rozsáhlé lesy Krušných hor, klidová území i dostatek potenciální kořisti, například přemnožení jeleni, představují pro vlky i rysy takřka ideální životní prostředí.  Právě regulací přemnožených divoce žijících kopytníků přispívají velké šelmy k ozdravení celého ekosystému. Ochránci přírody předpokládají, že monitoring velkých šelem přinese ucelené údaje o jejich pobytu na západních česko-německých hranicích. Z Krušných hor přicházejí v posledních letech informace o pohybu vlků i rysů, dosud zde však neproběhl komplexnější monitoring.

 „Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje značné škody zemědělcům i lesníkům. Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků, muflonů i divokých prasat.“ říká Miloš Holub, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les.

  Zdroj: TZ Hnutí DUHA