K široké debatě o divočině zásadně přispěl i projekt Česká divočina [1], který mohlo Hnutí DUHA rozjet díky podpoře projektu Zvyšováním povědomí veřejnosti k lepší ochraně biodiverzity v ČR financovaného prostřednictvím grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Umožnil například:

• prezentovat divočinu jako exotiku za humny našich měst na mezinárodním veletrhu Regiontour 2016, kde jej návštěvníci hodnotili jako jedno z největších lákadel domácího cestovního ruchu [2];

• prostřednictvím reprezentativního výzkumu zjistit, že Češi a Česky divočinu chtějí chránit [3];

• potvrdit výskyt až 80 rysů ostrovidů v České krajině, ale i dalších velkých šelem [4];

• na dobrovolnických akcích Týdny pro divočinu prakticky zapojit do ochrany biodiverzity lidi z celé republiky, kteří společně odpracovali přes 5000 hodin [5];

• uspořádat desítky informačních stánků, promítání, besed či exkurzí pro veřejnost.

Podle výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity chce divočinu chránit 71 % obyvatel ČR [3]. Trendem je to nejen u nás, poptávka po větším území pro divokou přírodu sílí v celé západní Evropě. Konkrétně v Česku prostor pro samovolné procesy zaujímá pouhá 0,3 % rozlohy státu, zatímco zastavěná plocha zaujímá téměř 11 %. Právě území s divokou přírodou jsou ale klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divočinu výhledově zdesetinásobilo.

Ekologická organizace proto spolu s odborníky podle řady kritérií vybrala nejvhodnější místa, která by se mohla stát nejen útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také by nabízela turistům unikátní zážitky a podpořila tak místní ekonomiku [6]. Jsou to například horské svahy nad uhelným velkolomem Československé armády, kopce Chřibů, které měla přetnout dálnice, vnitrozemská delta řeky Moravy u Olomouce, okolí pramenů Odry či horské lesy v Javorníkách. Podle odborníků ukrývají tolik přírodních kvalit, že se mohou stát novými ostrovy divoké přírody v naší krajině, pokud budou ponechána přírodnímu vývoji bez zásahů člověka.

Poznávání divočiny na vlastní kůži si mohli lidé vyzkoušet na týdenních dobrovolnických turnusech Týdnů pro divočinu, které se konaly na různých místech České republiky. V okolí Smrku v CHKO Beskydy pomáhali vzácné horské přírodě proti nepůvodní borovici kleči. Její rozrůstání likviduje drobné keříčky borůvek a ohrožuje tak vzácné druhy ptáků, například jeřábka lesního, kterému se pak nedostává potravy. Nebo na Králickém Sněžníku natírali semenáčky některých druhů stromů ochrannou látkou, která nechutná lesní zvěři. Nová generace horského lesa tak bude lépe růst.

Další program pro středoškolské a vysokoškolské studenty připravili partneři projektu Lipka a Hnutí DUHA Olomouc, kteří uspořádali celkem 13 výukových terénních akcí a exkurzí zaměřených na ochranu biologické rozmanitosti a ochranu šelem pro celkem 369 studentů. Někteří z nich se zapojili do testování nové výukové metodiky, která byla představena i na veletrhu ekologické výchovy a na vlastní kůži si ji mohlo vyzkoušet 20 pedagogů.

Pod vedením Hnutí DUHA se na projektu podílela Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity, která mimo jiné uskutečnila průzkum postojů české veřejnosti k ochraně naší divočiny. Brněnská Lipka pak připravila terénní a výukové programy o divočině pro středoškoláky i vysokoškoláky. Hnutí DUHA Olomouc uspořádalo výukové programy o velkých šelmách. Od norských kolegů z Naturvernforbundet (sesterská organizace Hnutí DUHA s více než stoletou tradicí ochrany přírody) mohli odborníci Hnutí DUHA nejen čerpat cenné zkušenosti, ale také pomoct s ochranou vlků, kteří jsou nyní v Norsku velmi ohrožení lovem.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, zve návštěvníky do expozice Česká divočina:
„Díky projektu se nám podařilo dát dohromady data z neobyčejně rozmanitých oborů, které s divočinou a její existenci v Česku souvisejí. Odborná biologická studie, sociologický výzkum, metodiky pro různé stupně vzdělávání i praktické akce v terénu teď mohou pomoci prosazení jednoho z pilířů moderní ochrany přírody, jímž je ochrana samovolných procesů. Divočina je hodnota a turistická atrakce sama o sobě. Jakmile do hájemství přírody, jejích obyvatel a nerušených procesů vstoupíte, vaše srdce už pro divočinu bít nepřestane.“
 

Jiří Beneš, odborník na velké šelmy Hnutí DUHA Olomouc, říká:
„Rys, vlk i medvěd se začínají vracet do české krajiny, ze které byli v minulosti člověkem vytlačeni. Šumava a Beskydy jsou domovem rysů už několik let. Nejnovější zprávy o osídlování dalších částí naší země šelmami nás naplňují radostí. Kokořínská vlčí smečka se úspěšně rozrůstá, vlci začínají znovu objevovat původní domoviny svých předků Broumovsko či Beskydy. Medvědi pošilhávají po návratu do Beskyd, rysi se při svých toulkách objevují v dalších pohraničních pohořích. Naše velké šelmy ale stále nemají vyhráno. Číhají na ně nástrahy pytláků i migrační bariéry velkých silnic a dálnic.“

Jan Skalík z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU říká:
„Reprezentativní výzkum ukázal, že více než sedmdesát procent české veřejnosti podporuje ochranu divoké přírody v České republice. Lidé výrazně podporují návrat rysů, divokých koní a zubrů do naší přírody. Za ochranu divoké přírody jsou podle veřejnosti nejvíce odpovědní vládní politici a ministerstvo životního prostředí.“

Petr Horák z Lipky, školského zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, říká:
„Vytvořili jsme program pro středoškoláky, díky němuž může učitel napomoci studentům poznat místní přírodu zážitkovou formou. Největší zájem bývá o víkendové kurzy, kdy studenti středních i vysokých škol zážitkové metody intenzivně využívají. Společně s Hnutím DUHA se studenti učí také monitorovat velké šelmy.“

Jorunn Vallestad, expertka na ochranu biodiverzity, Norská společnost pro ochranu přírody (Norges Naturvernforbund), řekla:
“Před sto lety mohla být zhruba polovina Norska považována za divočinu. Dnes se jedná pouze od sebe oddělené fragmenty a i ty mizí. Hlavním důvodem tohoto dramatického zmenšování oblastí divoké přírody je hustá síť silnic, elektrického vedení a soukromé chaty. Naturvernforbundet a 100 našich lokálních skupin po celém Norsku pracují na ochraně divočiny, která v Norsku zbývá. Bojujeme za ochranu řek, které ještě nebyly přehrazeny, za zbývající staré lesy, za nedotčené fjordy proti ukládání nebezpečného důlního odpadu. Ochrana divočiny je důležitá jak pro druhy, které tam žijí, tak pro blaho budoucích generací. Jsme rádi, že jsme mohli podpořit Hnutí DUHA v oblasti ochrany divočiny také v České republice prostřednictvím našeho společného projektu.“

Kontakt:

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, 608 283 530, eliska.voznikova@hnutiduha.cz

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Více zde: http://hnutiduha.cz/aktualne/ceska-divocina-seznamte-se

[2] Více zde: http://hnutiduha.cz/aktualne/okna-do-ceske-divociny-nabidne-veletrh-regiontour

Expozici pro návštěvníky veletrhu Regiontour vytvořila Zuzana Strakošová za přispění partnerských organizací: Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity, ekologické vzdělávací centrum Lipka, Hnutí DUHA Olomouc a Norská společnost pro ochranu přírody.

[3] Více zde: http://hnutiduha.cz/aktualne/71-cechu-chce-chranit-divocinu

[4] Více zde:  http://hnutiduha.cz/aktualne/ceska-divocina-hosti-osm-desitek-rysu-preziji-u-nas

[5] Přihlášky a podrobnosti o Týdnech pro divočinu jsou na www.ceskadivocina.cz   

[6] Více na: http://hnutiduha.cz/aktualne/nahlednete-do-hajemstvi-ceske-divociny, http://ceskadivocina.cz/studie-o-divocine/

Projekt “Zvyšováním povědomí veřejnosti k lepší ochraně biodiverzity v ČR” je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Projekt je dále podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra, a dárci Hnutí DUHA.