Open raised bogs
Nadřízený biotop: Vrchoviště
Otevřená vrchoviště je typ velmi cenného rašeliniště. Připomíná bezlesou a nehostinnou tundru. Kvůli velké kyselosti půdy zde přežije jen málo druhů rostlin, které se dokážou vyrovnat se nedostatkem živin. Ty putují do vrchoviště srážkovou vodou a vzduchem. Vývoj vrchoviště trvá i několik tisíc let.
Aby mohla otevřená vrchoviště vzniknout, je potřeba prostředí s dostatkem srážek a nepropustným podložím miskovitého tvaru chudého na živiny a vhodnými podmínkami pro růst mechů rašeliníku. Proto je najdeme především v horských oblastech. První vrchoviště vznikala s ústupem ledovců po poslední době ledové postupným zarůstáním ledovcových jezer. V rozsáhlejších otevřených vrchovištích najdeme téměř vždy šlenky (prohlubně mezi vyvýšenými místy), jezírka a tůňky.
Co tu roste?
Vegetace je na otevřených vrchovištích poměrně chudá. Na vyvýšených místech (tzv. bultách) rostou koberce rašeliníku, které dokážou zadržet obrovské množství vody. Značné zásoby vody, kterou uchovávají rašeliníky v odumřelých buňkách, má zásadní vliv na zvýšenou akumulaci tepla a následnou tepelně-klimatickou setrvačnost vrchoviště ve vztahu mezi ročními obdobími i mezi dnem a nocí navzájem. V bylinném patře se daří především ostřici chudokvěté, masožravé rosnatce okrouhlolisté, suchopýru pochvatému nebo klikvě bahenní, z jejíchž kulatých plodů podobně jako z brusinek můžete udělat marmeládu nebo si je usušit. Rostou zde také nízké keříčky, zejména bříza zakrslá, vlachyně bahenní, do fialova zbarvený vřes obecný nebo šicha černá s malými, tlustými, světle zelenými jehlicovitými listy a plody podobnými borůvkám. Výjimečně můžeme narazit na vřesovec čtyřřadý, kterému se daří především v Jizerských horách, nebo ostružiník moruška, který roste v Krkonoších. Stromy se objevují jen vzácně, jednotlivě a přízemní vegetaci výrazně neovlivňují. Tu a tam zde může růst kleč, která dosahuje maximálně půl metru, nebo keřové formy smrku.
Co je ohrožuje?
Vrchoviště jsou ohrožena zejména těžbou rašeliny, odvodňováním a eutrofizací. Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor, k čemuž v tomto případě dochází mineralizací rašeliny při rozkolísaném vodním režimu anebo vlivem leteckého přihnojování a vápnění lesů. Takové vápnění lesů může mít na následek také úbytek specializovaných vrchovištních druhů kvůli toxickému efektu vápníku. Vrchoviště jsou také narušována těžkou mechanizací, erozí rašeliny nebo stavbou údolních vodních nádrží. Menší plochy ohrožuje pastva a pohyb lesní zvěře, případně změna vodního režimu v celé oblasti po vykácená okolního lesa. O vrchoviště můžeme nejlépe pečovat zabezpečením lokalit proti nežádoucím vlivům z okolí.
Připojte se k výzvě za více divoké přírody! společně přesvĚdčíme politiky, aby jÍ dali šanci i mimo národní parky. Nejlépe na 3 % území české republiky.
Proč? Divočina umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata. A zachovává pestrou, reprezentativní mozaiku lesů typických pro naši krajinu.
Proč? Divočina umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata. A zachovává pestrou, reprezentativní mozaiku lesů typických pro naši krajinu.
Otevřená vrchoviště najdeme především na hercynských pohořích, jako je Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Kralický sněžník a Hrubý Jeseník. Vzácněji ve středních i na nižších pohořích a v pánvích v blízkosti rašelinných lesů. Mezi tyto oblasti patří Chebská pánev, Slavkovský les, Brdy, Třeboňská pánev, Novohradské hory, Českomoravská vrchovina, Drahanská vrchovina a Dokeská pánev.
