V rašeliništích má klíčovou roli voda, která pomáhá vytvářet a udržovat tyto unikátní ekosystémy. Ani po sedmadvaceti letech se však rašeliniště nebyla schopna vypořádat se zásahy, které v nich lidé v osmdesátých letech udělali. Přehrazení či zasypání odvodňovacích kanálů povede ke zvýšení a stabilizaci hladiny podzemní vody, což je základní předpoklad pro obnovu rašelinotvorných procesů. V okolí močálu žijí i vzácné druhy živočichů jako tetřev hlušec nebo rejsek horský.

Práce dobrovolníků pomůže zastavit silnou erozi i nepřirozené vyplavování a odnosy rašeliny do povodí Vltavy, což přispěje ke zlepšení kvality povrchových vod v území. Dobrovolníci budou pracovat asi 6 hodin denně a budou pomáhat hlavně při zasypání kanálů zeminou a vnášení rašelinotvorné vegetace do opětovně zamokřených míst. Ve zbylém čase jsou pro ně připravena tematická promítání a navazující zážitkové programy.

Aby dobrovolníci na vlastní oči viděli, jak jejich práce do budoucna pomůže, a zároveň regenerovali svoje síly, zúčastní se celodenní exkurze po rašeliništích s Ivanou Bufkovou z Národního parku Šumava. Tento Týden pro divočinu probíhá i díky projektu „Zvyšováním povědomí veřejnosti k lepší ochraně biodiverzity v ČR“ podpořenému grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů

Černohorský močál se nachází v mělkém sedle mezi Čertovým vrchem a severozápadním svahem Černé hory, která je významnou zásobárnou vody. Na jejich svazích pramení Teplá Vltava, Černohorský potok nebo Grosser Schwarzbach. V letech 2013-2014 zde byly přehrazeny hluboké odvodňovací kanály a obnoveny drobné lesní potůčky.

Lukáš Kala, koordinátor Týdnů pro divočinu řekl:
„Slovní obrat ‚práce pro divočinu‛ zní jako nonsens zejména proto, že pojem divočina asociuje člověkem nedotčenou přírodu, která by jakoukoliv pomocí ztratila svou divokost. Černohorský močál je chráněn jako I. zóna národního parku a jde o nejcennější dědictví Šumavy. Bohužel se na něm podepsala doba před Sametovou revolucí. Odvodnění rašelinného lesa, což byl důsledek vybudování signální linie železné opony, tento biotop silně narušilo. Abychom umožnili jeho obnovu, musíme zpomalit odtok vody.”

Ivana Bufková, CHKO a NP Šumava řekla: 
„Pomoc dobrovolníků při záchraně odvodněných rašelinišť a rašelinných lesů je pro nás hodně důležitá. Lidé z celé republiky většinou pomáhají s realizací technicky sice méně náročných, ale velmi důležitých opatření, která vedou k rychlému zazemnění kanálů a jejich zarůstání mokřadní vegetací. Také je potřeba na znovu zavodněná místa dodat vhodnou mokřadní vegetaci, zejména rašeliníky, aby se obnovil aktivní růst rašeliniště. Po skončení prací plánujeme exkurzi na nepoškozená přírodní rašeliniště pod Tetřevem a nad Jezerní slatí. Chceme ukázat lidem kontrast mezi vysušenými narušenými mokřady a jejich krásnou přírodní podobou. Při exkurzi ale také dobře uvidíme to, jak přirozené zvodnělé mokřady a rašeliniště fungují a proč jsou tak důležité pro vodní režim a zdravou krajinu kolem nás.”

Kontakty:
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, tel.: 608 283 530, e-mail: eliska.voznikova@hnutiduha.cz
Lukáš Kala, koordinátor Týdnů pro divočinu, tel.: 778 489 629, e-mail: lukas.kala@hnutiduha.cz
Renata Placková, vedoucí Týdne pro divočinu u Černohorského močálu, tel.: 737 136 911

Poznámky:
{{1}} Tip na výlet k Černohorskému močálu naleznete zde.

Tento projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejska a Norska v rámci EHP fondů.