Lidově se jezevci lesnímu říká kmotr, strýc, samotář nebo poustevník. Už na první pohled je na jezevci patrné, že nemalou část života tráví pod zemí: má malé boltce, krátký ocas a silné drápy na prstech, kterými hrabe své rozsáhlé nory. Samotářem ale není, naopak je rodinný a společenský typ. Žije v trvalém páru a rodiče zůstávají se svými potomky dlouho pohromadě.
Jezevec lesní
- Na našem území je spolu s vydrou říční největší kunovitou šelmou, avšak způsobem života a částečně i stavbou svého těla připomíná spíše malého medvídka. Váží 10–20 kg, na délku měří až 85 cm a s ocasem má metr. Může se dožít až 15 let.
- Jezevec se s lovem kořisti příliš nenadře. Živí se zejména žížalami, různými plži, hmyzem a jeho larvami, ptačími mláďaty a také různými plody. Loví také ropuchy, o které s výjimkou tchoře tmavého žádné jiné šelmy nestojí. Žížaly má tak rad, že se jejich lovu věnuje nepřetržitě celé dvě hodiny.
- Jezevčí páření se nazývá chrutí a probíhá od jara do podzimu. Samička má 1–5 mláďat, které kojí přibližně 10 týdnů.
- Je úzkostlivě čistotný. V okolí brlohu nenechává zbytky potravy a k vylučovaní má ve svém zhruba 300 hektarovém teritoriu přesně vymezena místa.
- Jako jediný zástupce kunovitých šelem ulehá na zimu k nepravému zimnímu spánku. Jeho trvání ovlivňují klimatické podmínky.
Jezevci, lesní stavitelé
- Stavitelské schopnosti jezevců jsou skutečně obdivuhodné. Jejich doupata, lidově zvaná hrady, jsou pověstná svou rozlehlostí. Chodby o průměru až čtvrt metru v nich sahají do hloubky pěti metrů a v několika patrech nad sebou se kříží. Celkově mohou dosáhnout délky padesáti až sta metrů a jezevci je obývají po řadu generací. Někdy to jsou stavby tak rozsáhlé, že se v nich sami plně nevyznají, čehož využívají různí samozvaní nájemníci, například lišky nebo divocí králíci.
- Nory udržují jezevci v čistotě a obzvlášť pečují o pelech, jehož výstelku pravidelně vyměňují a větrají na povrchu. Stranou brlohů mají záchody, což jsou mělké jamky, které zároveň slouží jako pachové značky.
- Záliba v hrabání zároveň předurčuje místa, kde jezevci žijí. Zásadně se vyhýbají územím s podmáčenou či jílovitou půdou a s vysokou hladinou spodní vody, naopak s oblibou vyhledávají členitý terén se sutěmi a jeskyněmi, kde nacházejí dostatek úkrytů téměř bez práce.
Zdroj: rozhlas.cz
Jezevec lesní v ohrožení
- Jezevec je od pradávna lovným zvířetem. Jeho lov byl dříve výnosným podnikem. Jeho nepromokavé a trvanlivé kožky sloužily jako přikrývky pro koně. Lovil se i pro maso, ale nejvíc bylo ceněno jezevčí sádlo, kterému se navíc přisuzovaly léčivé účinky.
- Když je zvíře zahnáno do úzkých, hrozivě vrčí, jinak příliš zvuků nevydává s výjimkou tichého bručení či funění při hledání potravy.
- Největší ránou pro jezevčí populaci bylo nechvalné plynovaní liščích nor, kterému padlo za oběť nesčetné množství jezevců.
- V současné době naštěstí stavy jezevců stoupají. Bohužel to také znamená, že se častěji setkáváme s jezevci, které srazilo auto.
Zdroj: ekolist.cz
Komentáře
Přidejte komentář