Patříte-li mezi ty, kteří neradi bezdůvodně bloudí českými luhy a háji, máme pro vás tip – sledujte stopy zvířat, běžných nebo i těch nejvzácnějších: velkých šelem. Třeba v české divočině. Zvířata potřebují svůj klid, proto děkujeme, že v chráněných oblastech nesestupujete ze značených stezek.
Dny se krátí. Zima letos přichází brzy a v přírodě ji provází zvláštní ticho. Krajina romanticky osiřela. Jako by v ní nebylo živáčka a chtěla se skrýt pod mlžnou peřinu po náporu houbařů a turistů. Klobouky posledních hub se schovaly pod kabátem barevného listí a s nimi i jeden z posledních důvodů ke sledování krás přírody. Brzy začne každý krok doprovázet chrastění jinovatky a sněhu. Zima však hraje do karet dodrodruhům. Sníh odhaluje stopy zvířat – srnek, jelenů, zajíců, ale i těch vzácných: vyder, jeřábků, tetřevů nebo třeba velkých šelem. Na značených turistických stezkách můžete objevit jejich stopy a s nimi i melancholické kouzlo podzimní a zimní přírody. Třeba i v posledních koutech české divočiny. Pokud byste chtěli jejich stopy sledovat hloub do lesa, můžete se zúčastnit Vlčích nebo Rysích hlídek Hnutí DUHA, kterými pomáháme i ochraně divokých šelem.
Do české přírody se díky putování, které nezná státní hranice, vrací velké šelmy. Desítky vlků a rysů, hledají domov, o který je naši předci v 19. století připravili. Pojďme se ponořit do romantických představ odlehlých koutů přírody plné divoké zvěře a vydejme se za jejich stopami. Jakmile zakřupe ve sněhu první tlapka, utáhněte pohorky, do batohu přibalte svačinu a hurá za dobrodružstvím. Kam?
Jediná ze tří velkých středoevropských šelem, která u nás nebyla úplně vyhubena, je rys ostrovid. Zahlédnout tuto velkou, nádhernou, ale plachou divokou kočku ve volné přírodě je obrovské štěstí. Často však můžeme najít jeho pobytové znaky, jako jsou stopy a trus. Pak už zbývá jen tiše a nervózně sledovat šumící okolí, nechat se vtáhnout atmosférou stopařů z dávných let a pomrkávat po jakémkoli pohybu. Na celém území České republiky žije slabá stovka rysů. Je častým terčem pytláků, ale v nebezpečí je vždy, když musí překonat frekventovanou silnici. Právě proto žije nejpočetnější populace nejkrásnějšího českého predátora v odlehlých koutech CHKO Beskydy a na Šumavě a v Pošumaví.
Občas milovníky romantických představ o divoké přírodě potěší kousek rysího příběhu, bez toho aby se museli plahočit sněhem či bez zamrzající páry stoupající od úst. Často rysa “uloví” fotopast Hnutí DUHA, které se jejich monitoringu a ochraně věnuje už více než 15 let. Celý příběh šumavských rysů chce Hnutí DUHA vyprávět přímo v centru Šumavy, v Kašperských Horách příští léto. Výstava bude vyprávět unikátní historii návratu šelmy do šumavských hvozdů. Před půlstoletím naši předci dokázali něco výjimečného a dopomohli rysům zpět do jejich tamějšího domova. Dnes jsme opět na křižovatce. Přežijí rysové na Šumavě a v Pošumaví? Dokážeme se postarat o odkaz našich předků? Hnutí DUHA potřebuje i vaši pomoc, aby výstavu mohlo uspořádat. Všichni společně se tak můžeme postarat o to, že se rysům u nás povede lépe. Když se nám to podaří, všichni se na Šumavě můžeme v létě potkat s rysem.
Děkujeme!
Do české přírody se díky putování, které nezná státní hranice, vrací velké šelmy. Desítky vlků a rysů, hledají domov, o který je naši předci v 19. století připravili. Pojďme se ponořit do romantických představ odlehlých koutů přírody plné divoké zvěře a vydejme se za jejich stopami. Jakmile zakřupe ve sněhu první tlapka, utáhněte pohorky, do batohu přibalte svačinu a hurá za dobrodružstvím. Kam?
Jediná ze tří velkých středoevropských šelem, která u nás nebyla úplně vyhubena, je rys ostrovid. Zahlédnout tuto velkou, nádhernou, ale plachou divokou kočku ve volné přírodě je obrovské štěstí. Často však můžeme najít jeho pobytové znaky, jako jsou stopy a trus. Pak už zbývá jen tiše a nervózně sledovat šumící okolí, nechat se vtáhnout atmosférou stopařů z dávných let a pomrkávat po jakémkoli pohybu. Na celém území České republiky žije slabá stovka rysů. Je častým terčem pytláků, ale v nebezpečí je vždy, když musí překonat frekventovanou silnici. Právě proto žije nejpočetnější populace nejkrásnějšího českého predátora v odlehlých koutech CHKO Beskydy a na Šumavě a v Pošumaví.
Občas milovníky romantických představ o divoké přírodě potěší kousek rysího příběhu, bez toho aby se museli plahočit sněhem či bez zamrzající páry stoupající od úst. Často rysa “uloví” fotopast Hnutí DUHA, které se jejich monitoringu a ochraně věnuje už více než 15 let. Celý příběh šumavských rysů chce Hnutí DUHA vyprávět přímo v centru Šumavy, v Kašperských Horách příští léto. Výstava bude vyprávět unikátní historii návratu šelmy do šumavských hvozdů. Před půlstoletím naši předci dokázali něco výjimečného a dopomohli rysům zpět do jejich tamějšího domova. Dnes jsme opět na křižovatce. Přežijí rysové na Šumavě a v Pošumaví? Dokážeme se postarat o odkaz našich předků? Hnutí DUHA potřebuje i vaši pomoc, aby výstavu mohlo uspořádat. Všichni společně se tak můžeme postarat o to, že se rysům u nás povede lépe. Když se nám to podaří, všichni se na Šumavě můžeme v létě potkat s rysem.
Děkujeme!
