Fotografická soutěž „Kde rádi divočíte?“ o krásách české divoké přírody už má vítěze | Česká divočina
Vítězkou fotografické soutěže "Kde rádi divočíte?” se stala Marie Pavlasová se snímkem Srpnové probuzení, zachycujícím romantickou krajinu Jizerských hor.
Zvítězil ve veřejném hlasování z 411 zaslaných fotografií české divočiny. Své favority vybrali i fotografové  a zaměstnanci Hnutí DUHA, které soutěž pořádalo. Jsou jimi fotografie “Dary lesa” Marka Ujčíka, jenž hledal kouzlo divočiny v detailu houby na mechovém trávníku, a snímek “V mlze” Denisy Mikešové. Tu očarovalo kouzlo mlžného pralesa, jeho stojících i padlých velikánů. Kompletní výsledky jsou zde: www.ceskadivocina.cz/fotosoutez

“Divočina je zábava i místo pro odpočinek,” shodují se výherci. Ačkoli nikdo z nich není profesionální fotograf, focení přírody je pro ně víc než koníček. “Nemám ráda, když mé fotky leží v šuplíku,” přitakává Denisa Mikešová. Snad i proto své fotografie publikuje v časopisech o přírodě. Svou vítěznou fotku “ulovila” v srdci jednoho z našich největších pralesů - v beskydské rezervaci Mionší. Přírodě pomáhá mnoha způsoby [1]. Divočina je důležitým tématem i pro Marka Ujčíka. Na vrcholy Chřibů, kde vítěznou fotku pořídil, vidí prakticky z okna. 

Do soutěže probíhající od začátku srpna se přihlásilo 205 milovníků přírody. Jejím cílem bylo přiblížit lidem nejkrásnější místa naší přírody, kde vládne svoboda jejího nespoutaného vývoje. Divočina odhalila každému z fotografů svou krásu osobitým způsobem. Snímky zachycují její pestrá tajemství -  odumřelé dřevo, které dává život novým druhům, divoké lesy, jimž se vyhýbá hospodaření, houby, které pomáhají “čistit” les lépe než traktory, přirozené zmlazování lesa či krásu nevázaných vodních toků. Tato přírodní kritéria hodnotila porota zaměstnanců Hnutí DUHA. Techniku a uměleckou hodnotu fotografií posuzovala v jiné kategorii odborná porota vedená Tomášem Škodou [2]. Širokou veřejnost však nejvíc oslovila fotografie malebné, ale člověkem pozměněné kulturní krajiny Jizerských hor.

Výherci se mohou podívat příští léto s odbornými průvodci do nejvzácnějších míst národních parků Šumava a Bavorský les. Získávají i poukazy na fotografické kurzy nebo až 50% slevu na outdoorové vybavení od partnerů soutěže – společností Nicom a Patagonia.

Fotografická soutěž je součástí kampaně Česká divočina, která usiluje o víc svobodného prostoru pro naši divokou přírodu. Začátkem roku Hnutí DUHA s podporou 55 000 lidí pomohlo ochránit divokou přírodu v našich národních parcích. K návazné petici „Divočina všemi deseti“ se připojilo téměř 15 000 lidí. Její signatáří usilují o nové území o rozloze minimálně 10 km2, které bude ponecháno přírodě bez zásahů člověka [3]. Divočina, tedy území svobodného vývoje přírody, zaujímá totiž jen 0,3 % celkové plochy naší země, zatímco přímo zastavěná krajina zabírá 4,3 % a urbanizovaná 11% - a tato plocha stále roste. Hnutí DUHA navrhuje, aby se rozloha divočiny v ČR výhledově zdesetinásobila. Zájem o divokou přírodu roste v celé Evropě, u nás ji chce chránit 71 % lidí [4].

Hnutí DUHA nabízí také všem ohleduplným turistům tipy na výlety do divokých míst naší přírody v průvodci „Poznejte ostrovy české divočiny“. Zájemci si jej mohou objednat na adrese www.ostrovydivociny.cz a je nabízen zdarma.

Martin Máša, koordinátor kampaně Česká divočina Hnutí DUHA, řekl:
“Do prvního ročníku fotografické soutěže Kde rádi divočíte?, jejímž cílem bylo přiblížit krásy naší divoké přírody, se zapojilo 205 forografů s 411 snímky. Vítězkou ve veřejném hlasování se stala Marie Pavlasová, odborná porota vybrala snímky Marka Ujčíka a Denisy Mikešové.“

„Těší mě, že nejen my v Hnutí DUHA vidíme krásu a hodnotu české divoké přírody. Každoročně se do našich aktivit zapojuje víc a víc lidí. Zaplněné bývají tradiční Týdny pro divočinu i mnohé exkurze do šumavské divočiny či populární rysí a vlčí hlídky. Věřím, že další ročník fotosoutěže se setká s ještě větším zájmem. Hlavně však doufám, že se nám společně s mnoha lidmi fandícími divočině podaří přesvědčit politiky a úředníky, že naše divoká příroda si zaslouží rozšíření a větší ochranu.”


Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
“Drsná romantika divoké přírody nabízí neotřelou krásu a každému soutěžícímu ukázala své království v jiném úhlu a světle. Divoká příroda nabízí nekončící koloběh a neskutečné přírodní divadlo. Přestože je naše země kulturní krajinou s bohatstvím v rozmanitosti lesů, polí, luk či remízků, máme v ní prostor i pro divočinu. Můžeme jí dát více prostoru, a to alespoň na 3 % rozlohy České republiky. V divoké přírodě žije řada důležitých druhů rostlin a živočichů, kteří zde mají svůj domov. Domovem jsou jim také divoké lesy, kde je dostatek mrtvého dřeva, které se běžně v hospodářských lesích nevyskytuje. Mrtvé dřevo je důležité pro vznik nového života, jsou na něj vázány různé druhy lišejníků či mechů, na nichž zase mohou růst různé zajímavé houby."

Kontakty:

Martin Máša, koordinátor fotografické soutěže a kampaně Česká divočina, 737 509 348, martin.masa@hnutiduha.cz
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina, 608 283 530, eliska.voznikova@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz,
 
Poznámky:

[1] Organizovala s manželem vzdělávací tábory pro děti, podílejí se na ochraně a monitoringu velkých šelem v rámci Vlčích hlídek, finančně podporují aktivity ekologických organizací, jsou členy ČSOP a na vlastním statku se snaží hospodařit s co největším ohledem na přírodu.

[2] Odbornou fotografickou  složil a předsedal jí profesonální fotograf Tomáš Škoda (http://skoda-photo.com/bio)

[3] V loňském roce vydalo Hnutí DUHA k tomuto tématu studii, která by měla sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně vyvíjet. Z 25 lokalit v devíti oblastech vybrali odborníci podle řady kritérií pět nejpříhodnějších: Makyta v Javorníkách, Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví, Jezeří v Krušných horách, Salaš v Chřibech a okolí pramene Odry na Libavé. Právě tato místa mají velký potenciál pro úplné ponechání přírodním procesům. Více ve studii: http://www.hnutiduha.cz/publikace/ceska-divocina

[4] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/71-cechu-chce-chranit-divocinu