NP Šumava: malebné okolí Poleckého potoka
Pojďte se s námi podívat do klidného, nerušeného a málokomu známého koutu Šumavy. Mluvíme o Poleckém potůčku a Polecké nádrži nedaleko Knížecích Plání. Lákají nás právě svým klidem a malebností, stejně tak osvěžením v chladivé vodě. Nejhezčím obdobím, kdy se do těchto míst vypravit, je babí léto a podzim. Posaďte se, nechejte myšlenky volně plynout, a když se položíte k hladině nádrže, uslyšíte z hlubiny šepot ryb, které vypráví příběhy staré Šumavy.
Polecký potok a jeho okolí je poměrně neznámou lokalitou. Skrývá tajemnou horskou bystřinu se smíšenými bukovými lesy, s podmáčenými smrčinami a rašeliništi.
Nyní ale nemá náležitou ochranu a současný návrh vymezení přírodní zóny tomu nijak nepomáhá. Správa NP Šumava tu nechce stanovit nejen přírodní, ale dokonce ani přírodě blízkou zónu, kde jsou zásahy omezené. Hnutí DUHA spolu s vědci místo toho navrhují, aby bylo chráněno celé okolí Poleckého potoka i nádrže, kterým prochází trasa tohoto výletu. Když se s námi vydáte na putování z Polky kolem nádrže a Jelení slatě přes ramena Poleckého potoka zase zpátky, pocítíte na vlastní kůži kouzlo přírody, kterou bychom rádi co nejlépe ochránili před kácením.
V podmáčeném okolí Poleckého potůčku roste převážně smrk ztepilý. Místy vidíme tlející a mechem obrostlé kmeny, které jsou životadárným stanovištěm pro všemožné druhy hmyzu, houby i mladé semenáčky. Hlavním ohrožujícím faktorem zdejších rašelinných a podmáčených smrčin je změna vodního režimu, zejména odvodnění. Přejdeme-li o kousek dál, zastoupení jednotlivých druhů stromů v lese se pozvolna proměňuje a začíná převažovat listnatý buk lesní v tzv. bučinách. Ve smrčinách i bučinách tu lze sledovat přirozenou obnovu lesa – bující semenáčky i kmeny mrtvých stromů nás ohromí silou, kterou dokáže příroda vložit do své obnovy i bez zásahu člověka.
V podmáčených smrkových lesích se daří mechům, především těm vlhkomilným, které pokrývají až 70 % půdy. Můžeme narazit také na přesličku lesní, různé druhy kapradin, trav nebo na brusnici. V bukových lesích roste bez červený, zimolez obecný a černý nebo jeřáb ptačí. Proto během roku hraje bukový les všemi barvami.
Na Poleckém potoce můžeme spatřit stopy po bobrech. Kdo by taky odolal nádherné zlatohnědé rašelinné vodě. Stavbou hrází a přirozeným zaplavováním jejich okolí na sebe bobr váže nejrůznější druhy rostlin, hmyzu, obojživelníků a vzácných savců. Je motorem přírodní rozmanitosti – biodiverzity – a má kladný vliv na oběh vody v krajině. Bukové lesy s trouchnivějícím dřevem a starými stromy plnými dutin jsou životně důležité pro nepřeberné množství živočichů včetně vzácných ptáků nebo brouků. Nejen ti by nepřiměřenými zásahy do lesů (např. v podobě kácení a odvozu dřeva) přišli o své místo k životu.
Na okružní trasu se můžete vydat z parkoviště u bývalé obce Polka na silnici mezi obcemi Horní Vltavice a Borová Lada. Do Polky zajíždí také autobus.
Doporučená trasa:
Tyto webové stránky byly podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů
Komentáře
Přidejte komentář