NP Šumava: malebné okolí Poleckého potoka
Pojďte se s námi podívat do klidného, nerušeného a málokomu známého koutu Šumavy. Mluvíme o Poleckém potůčku a Polecké nádrži nedaleko Knížecích Plání. Lákají nás právě svým klidem a malebností, stejně tak osvěžením v chladivé vodě. Nejhezčím obdobím, kdy se do těchto míst vypravit, je babí léto a podzim. Posaďte se, nechejte myšlenky volně plynout, a když se položíte k hladině nádrže, uslyšíte z hlubiny šepot ryb, které vypráví příběhy staré Šumavy.
Polecký potok a jeho okolí je poměrně neznámou lokalitou. Skrývá tajemnou horskou bystřinu se smíšenými bukovými lesy, s podmáčenými smrčinami a rašeliništi.
Nyní ale nemá náležitou ochranu a současný návrh vymezení přírodní zóny tomu nijak nepomáhá. Správa NP Šumava tu nechce stanovit nejen přírodní, ale dokonce ani přírodě blízkou zónu, kde jsou zásahy omezené. Hnutí DUHA spolu s vědci místo toho navrhují, aby bylo chráněno celé okolí Poleckého potoka i nádrže, kterým prochází trasa tohoto výletu. Když se s námi vydáte na putování z Polky kolem nádrže a Jelení slatě přes ramena Poleckého potoka zase zpátky, pocítíte na vlastní kůži kouzlo přírody, kterou bychom rádi co nejlépe ochránili před kácením.
V podmáčeném okolí Poleckého potůčku roste převážně smrk ztepilý. Místy vidíme tlející a mechem obrostlé kmeny, které jsou životadárným stanovištěm pro všemožné druhy hmyzu, houby i mladé semenáčky. Hlavním ohrožujícím faktorem zdejších rašelinných a podmáčených smrčin je změna vodního režimu, zejména odvodnění. Přejdeme-li o kousek dál, zastoupení jednotlivých druhů stromů v lese se pozvolna proměňuje a začíná převažovat listnatý buk lesní v tzv. bučinách. Ve smrčinách i bučinách tu lze sledovat přirozenou obnovu lesa – bující semenáčky i kmeny mrtvých stromů nás ohromí silou, kterou dokáže příroda vložit do své obnovy i bez zásahu člověka.
V podmáčených smrkových lesích se daří mechům, především těm vlhkomilným, které pokrývají až 70 % půdy. Můžeme narazit také na přesličku lesní, různé druhy kapradin, trav nebo na brusnici. V bukových lesích roste bez červený, zimolez obecný a černý nebo jeřáb ptačí. Proto během roku hraje bukový les všemi barvami.
Na Poleckém potoce můžeme spatřit stopy po bobrech. Kdo by taky odolal nádherné zlatohnědé rašelinné vodě. Stavbou hrází a přirozeným zaplavováním jejich okolí na sebe bobr váže nejrůznější druhy rostlin, hmyzu, obojživelníků a vzácných savců. Je motorem přírodní rozmanitosti – biodiverzity – a má kladný vliv na oběh vody v krajině. Bukové lesy s trouchnivějícím dřevem a starými stromy plnými dutin jsou životně důležité pro nepřeberné množství živočichů včetně vzácných ptáků nebo brouků. Nejen ti by nepřiměřenými zásahy do lesů (např. v podobě kácení a odvozu dřeva) přišli o své místo k životu.
Na okružní trasu se můžete vydat z parkoviště u bývalé obce Polka na silnici mezi obcemi Horní Vltavice a Borová Lada. Do Polky zajíždí také autobus.
Doporučená trasa:
Tyto webové stránky byly podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů
Cultural-historical and natural inventory of the European Green Belt in the area of Bavaria and the Czech Republic.
Tato stránka byla vytvořena za finanční podpory projektu BESTbelt Evropské unie. Za její obsah nese výhradní odpovědnost Hnutí DUHA a nelze jej za žádných okolností považovat za vyjádření postoje Evropské unie.
Tato stránka byla vytvořena za finanční podpory projektu BESTbelt Evropské unie. Za její obsah nese výhradní odpovědnost Hnutí DUHA a nelze jej za žádných okolností považovat za vyjádření postoje Evropské unie.
Komentáře
Přidejte komentář