Tento navrátilec byl z našich říčních a lužních niv vyhnán na přelomu 18. a 19. století lidmi. Lidští kolonizátoři ho z české divočiny prakticky vystříleli. Důvodů bylo více. Jedněm se nelíbily jeho zásahy do vznikající lidské kulturní krajiny, druzí se chtěli honosit jeho kůží. Ve středověku byl bobr v době půstu, jako vodní tvor, součástí jídelníčku.
Bobr evropský
Vlastní text:
Bobr evropský
- Bobr je se svými 30 kg a metrem na délku největší evropský hlodavec.
- Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě. Pod vodou umí uzavřít nozdry, oči má chráněny průhledným víčkem-mžurkou, na zadních končetinách má plovací blány a kůži si impregnuje mazem ze speciální žlázy. Své mocné řezáky může používat i pod vodou a to díky tomu, že tlamu dokáže zavřít až za nimi. To vše mu umožňuje setrvat pod vodou až 20 minut.
- Nejradši si smlsne na lýku a větvičkách topolu, vrby, jasanu, javoru či jilmu.
- Jen vyjímečně kácí dřeviny více než 50 metrů od vody
- Dvě až pět mláďat přivádí samice na svět nejčastěji v květnu a červnu po necelých čtyřech měsících březosti. Mláďata se od rodičů "stěhují" až po dvou letech.
Bobr stavitel
- Je člověku největším konkurentem při stavbách hrází a hradů.
- Při stavbě používají stromy a větve, které uhlodají svými řezáky. Poradí si i s kmenem o průměru 70 cm. Materiál si umí přidržet předními končetinami díky pátému, částečně protistojnému, prstu.
- Bobří hráze nejčastěji bobr staví, když je vody míň než po kolena (cca půl metru), tedy nutně ne vždy. Hlavně proto, aby měl útočiště před predátory. Sifon, který hráz vytvoří, mu poslouží jako "bezpečnostní východ" z jeho nory.
- Bobří hrad budují až ve chvíli, když je břeh na vyhrabání nory moc nízký. Není to však žádný gotický skvost. Však co jiného než hromada se dá postavit z větví a bahna.
Bobr miluje divočinu
- Stavbou hrází a přirozeným zaplavováním jejich okolí, na sebe bobr váže nejrůznější druhy rostlin, hmyzu, obojživelníků a vzácných savců. Je motorem přírodní rozmanitosti – biodiverzity.
- Má neoddiskutovatelně kladný vliv na oběh vody v krajině. A i když ho někteří lidé považují za škůdce, chrání lidskou kulturní krajinu proti nárazovým povodním.
- Je prodlouženou rukou matky přírody. Vždyť upravuje krajinu tak, jak si to příroda usmyslela.
- I když u nás bobři, vlivem člověka, nemají přirozeného predátora, jejich populace se nějak extrémně nerozrůstá.
Komentáře
Přidejte komentář