Rodící se prales na vrchu Doutnáč

Navzdory tomu, že se na svazích Doutnáče v minulosti těžilo dřevo, mají zdejší lesy druhovou skladbu velmi blízkou té přirozené. Najdete zde téměř všechny lesní typy: na severním svahu roste bukový les, který přechází v dubové a habrové lesy na temeni kopce. Na jižním svahu tu vedle dřínů roste šípáková doubrava, což je původní, druhově velmi bohaté společenstvo tvořené především dubem šípákem. To přechází v lesostep. Na východních a západních svazích rostou suťové dubové lesy, mezi kterými se daří i javorům a habrům. Představte si, jak nádherně pestrobarevná je tato krajina na podzim!

Lesy na Doutnáči mají především bohaté bylinné patro. Kromě třemdavy bílé, o jejíchž žhářských choutkách jste už četli, se setkáváme na lesostepi s velmi vzácnou vápnomilnou orchidejí rudohlávkem jehlancovitým. Doutnáč je jedním z mála míst v České republice, kde se vyskytuje, v podobné míře roste až v Bílých Karpatech. Najdeme tu také jaterník, kopytník, kyčelnice nebo okrotici bílou. Skalní step je zajímavá především na jaře, kdy zde rozkvétají kosatce, oživují ji také chrpy – luční i vzácnější chlumní. Přehlédnout nejde ani drobný rozchodník.

Na Doutnáči se daří především bezobratlým. Vzácným obyvatelem původních nebo málo narušených listnatých (zejména dubových) lesů v teplých oblastech je střevlíček Notiophilus rufipes a významným druhem skalních stepí je ojedinělý střevlíček Olisthopus sturmi. Zvláště chráněný teplomilný chrobák vrubounovitý je jediným českým vrubounovitým broukem, který valí kuličky z trusu podobně jako vrubouni uctívaní ve starém Egyptě. Na svahových stepích si buduje svá rozsáhlá doupata jezevec lesní.

K vrchu Doutnáč se můžete dojít ze Srbska po modré a červené turistické značce (3,7 km) anebo ze Sv. Jana pod Skalou po červené značce (2,6 km).