Čolek horský | Česká divočina
Ichthyosaura alpestris
Čolek horský patří k silně ohroženým druhům. Stejně jako jiní obojživelníci žije část svého života ve vodě a část na souši. Jeho vzhled se v obou stádiích liší.

K životu vyhledává především hory a podhůří, kdekoli v blízkosti vody – ale klidně i v údolí potoků. Zimu přečkává v úkrytu ve strnulém stavu a na jaře, po procitnutí ze zimního spánku, se vydává do vody kvůli rozmnožování.  Rozmnožuje se v lesních tůních, klidných úsecích potoků nebo v horských jezerech. Samečci mají v této době tzv. „svatební šat“: zbarvení hřbetu je šedé, šedomodré až světle modré, které připomíná mramorovou kresbu. Uprostřed hřbetu mají asi 2 mm vysoký černě tečkovaný lem a stejně zbarvený lem zdobí jejich boky. Břišní strana je žlutooranžová až ohnivě červená. Ocasní lem je trošičku širší s tmavými skvrnami a ve středu ocasu můžeme vidět světle modrý pruh. V době suchozemského života mají suchou, sametovou kůži a hřbetní strana suchozemské formy bývá šedá až černavá, břišní žlutooranžová až ohnivě červená.

Samičky mají hřbet naopak zelený, mramorově světlý nebo tmavě šedý až černý.  Břicho mají žluté až červené, vždy bez skvrn. Samička klade 150–300 vajíček mezi listy vodních rostlin, ze kterých se za dva týdny líhnou 8mm larvy. Vývoj larvy v malého čolka trvá cca 3 měsíce. Pohlavně dospívá ve stáří tří let. Dospělí samečkové dosahují velikosti asi 8 cm, samičky až 11 cm.

Čolek horský zůstává přes den schovaný a přes noc loví: rád si smlsne na různých druzích hmyzu, pavoucích a červech. Má mimořádně velkou tlamu, která mu dovoluje pozřít kořist bez kousání, někdy dokonce zaživa.

Komentáře

Přidejte komentář