Především v průběhu 19. a 20. století byl jestřáb lesní pronásledován člověkem jako škodná, ale v menší míře lov probíhá dodnes. I přes přísnou ochranu všech dravců jsou jestřábi stále ještě stříleni nebo chytáni do zvláštních pastí, tzv. jestřábích košů. Jeho populace není v současnosti přímo ohrožena.
Jestřáb lesní
- Samice je zhruba o třetinu větší a těžší než samec. Dosahuje velikosti káněte s rozpětím křídel až 120 cm, zatímco samec pouze 90–105 cm.
- Je velmi elegantní a plachý. Má krátká zakulacená křídla a dlouhá ocas, který mu umožňuje manévrovat a dělat prudké otočky v hustém lese. Zespodu je bílý, jemně černě proužkovaný. Nad okem má výrazný bílý proužek a oči žluté barvy. Samci jsou svrchu modrošedí, samice šedohnědé.
- Jeho drápy jsou ostré jako břitvy, díky kterým se dokáže snadno zmocnit kořisti a usmrtit ji. Na jeho jídelníčku najdeme na jaře a v létě lesní druhy ptáků, na podzim a v zimě spíš drobné hlodavce. Výjimečně se krmí i plazy, bezobratlými a mršinami.
- Když budete mít štěstí, můžete od března pozorovat jeho svatební lety, během kterých několikrát mocně udeří křídly a následně kolmo vzletí s roztaženými křídly a ocasem.
Les jako domov jestřába lesního
- Žije v nejrůznějších typech lesů, ale především tam, kde jsou tyto lesní plochy prostřídány pasekami, loukami, poli a jinými otevřenými prostorami. V České republice ho najdeme téměř v každém starším a větším lese. Nejvýše vystupuje v Jeseníkách do 1200–1300 m n. m. a na Šumavě do 1150 m.
- Hnízdí ve výšce 15–20 metrů nad zemí u kmene i v rozsoše silnějších větví smrku, jedle nebo borovice. Ideálně v odlehlejších částech starých porostů a to od března do května. Své hnízdo staví z větví a vystýlá ho trávou, stonky nebo kousky kůry. Na stavbě se podílí samec i samice.
- Samice snáší 2–4 světle nazelenale modrých nebo světle šedých vajec, na kterých sedí po dobu 35–40 dnů. Samec jí mezitím přináší dvakrát denně potravu a občas ji na hnízdě vystřídá, aby se mohla proletět.
Komentáře
Přidejte komentář