Prase divoké | Česká divočina
Sus strofa

Nejstarší doklady o praseti divokém na našem území máme z archeologických nálezů. Už nejstarší zemědělci ho měli na svém jídelníčku. Do 18. století byla divoká prasata ve volné přírodě téměř vyhubena kvůli lovům za Marie Terezie. Opět se u nás rozšířila až po druhé světové válce. Dnes řešíme problém opačný – jejich přemnožení.

Prase divoké

  • Dospělí samci dorůstají délky 120–180 cm. Můžou vážit až 200 kg. Prase divoké se dožívá 11–12 let.
  • Mezi nápadné znaky patří čtyři výrazné trojhranné špičáky. Slouží hlavně jako účinná zbraň při soubojích a v obraně proti nepříteli. U samců dorůstají obvykle 20 cm, ve výjimečných případech až do délky 30 cm.
  • Prase divoké dokáže běžet rychlostí až 48 km v hodině, i když jen pár set metrů.
  • Divoká prasata se pohybují v tlupách založených na rodinných vztazích. Avšak staří samci jsou samotáři a k tlupám se připojují pouze v období páření.
  • Samice přivádí na svět tři až dvanáct selat od března do června po necelých čtyřech měsících březosti. Těsně před vrhem se samice odpojuje od své skupiny a zpět se k ní připojuje až v době, kdy jsou již selata odrostlá. V tomto období svá selata horlivě chrání před případným nepřítelem.
  • Divoká prasata si libují v dotyku s ostatními jedinci. Spí spolu, třou se o sebe a vzájemně se čistí. Často leží poskládána jedno přes druhé.
  • Prase divoké si lebedí především ve starých lesních porostech.

Prase divoké v mytologii

  • Prase divoké bylo vždy významnou lovnou zvěří, díky čemuž se velmi často objevuje ve folkloru.
  • Kanec nebo jeho hlava byl častým symbolem bojovníků a vládců, jako představitel plodnosti, síly a statečnosti. Soubojem s nebezpečným kancem prokázali svou sílu a statečnost mnozí hrdinové starověkých mýtů, eposů a pověstí.
  • Z českých pověstí je znám příběh o Bivojovi, který chytil kance z Kavčích hor a přinesl ho kněžně Kazi na Vyšehrad.
  • Kanci hrají velkou roli i v asijské mytologii. Hinduistický bůh Višnu na sebe ve svém třetím avatáru vzal podobu kance Várahy, aby přemohl zlého obra Hirnajákšu a vysvobodil z jeho zajetí bohyni Země.
  • Zajímavé je, že Sudety v keltštině znamenají „Les kanců“.

Zdroj: wikipedia.org

Přemnožení prasat divokých

  • Zatímco v minulém století nebylo v Čechách jediné divoké prase, dnes se s nimi setkáme prakticky všude. K nám se začali opět rozšiřovat až po druhé světové válce.
  • Důvodem jejich přemnožení je kromě všežravosti vysoká plodnost a úbytek přirozených predátorů. Pro dospělé jedince je to vlk a medvěd. Selata se stávají kořistí rysů, lišek, koček divokých nebo různých dravců, například výrů.
  • I když jsou prasata divoká přemnožená, viděl je nejspíš málokdo. Díky svým dokonale vyvinutým smyslům člověku účinně vyhýbají. Aktivní jsou zejména v noci.
  • Divoká prasata se spoléhají především na sluch a na svůj velmi citlivý chobotovitý nos. Ten jim slouží při rytí a vyhrabování hmyzích larev, červů, podzemních hlíz, například brambor a dalších škrobnatých rostlin, a hub.
  • Dále si rádi smlsnou na trávě, ořeších, různých bobulích, mršinách, kořenech, hmyzu, malých plazech, ale také na odpadcích. Milují kukuřici. Největší škody tak působí divoká prasata zemědělcům.

Komentáře

Přidejte komentář