CHKO Slavkovský les: Naučná stezka Kladskými rašeliništi

Kladská rašeliniště jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m. Celková rozloha činí téměř 300 hektarů. Vrchovištní rašeliniště zde začala vznikat před několika desetitisíci lety v místech, kde se zachytila voda v jezírkách. Později v době mladších čtvrtohor začala jezírka zarůstat vodními rostlinami a posléze různými druhy rašeliníků. Kromě jedinečného biotopu, místa, pro život často ohrožených organismů, který se v Evropě vyskytuje vzácně, slouží rašeliniště také jako zásobárna vody pro období sucha.

Rašeliniště jsou pro rostliny extrémním prostředím, ať už je to kvůli kyselé půdě s nedostatkem živin, anebo velkému množstvím vody, které v sobě zadržují. Není divu, že si některé rostliny vyvinuly mechanismus, jak si živiny získat jinak. Rostou zde nejznámější druhy masožravých rostlin – rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná, které svými lepkavými listy obejmou neopatrný hmyz a pomocí vyloučených šťáv rozloží měkké části potravy na vstřebatelný roztok. Proto můžeme najít v jejich bezprostředním okolí zbytky nepozřených pevných částí, zvláště krovek brouků.  Obklopené pralesovitým porostem borovice bažinní, zakrslé borovice blatky a borovice kleče. V tomto náročném prostředí se daří i vzácným druhům mechorostů a lišejníků nebo rašeliníku prostřednímu, červenému a Russowovu.

Nejkrásnějším důkazem toho, jak je příroda Kladských rašelinišť zdravá a divoká, je skutečnost, že zde nachází domov mnoho našich ohrožených a na kvalitu prostředí náročných zvířat. Nejen, že zde žije malá populace našeho legendárného pralesovitého ptáka tetřeva hlušce, ale od roku 1966 se zde usadil i rys ostrovid. Kromě toho si v dutinách starých stromů budují hnízda vzácní ptáci jako datlík tříprstý, který je vázán pouze na vysokohorské smrkové lesy s větším množstvím odumřelých stromů, nebo naše nejmenší sovička kulíšek nejmenší. Věrným obyvatelem Kladských rašelinišť je také plachý čáp černý, který na zimu odlétá do střední a jižní Afriky. Pravidelně zde hnízdí jestřáb lesní, a když se vám poštěstí, můžete na Kladském rybníce zahlédnout ledňáčka říčního, kterému se přezdívá „létající drahokam“. Brzy z jara vylétá motýl žluťásek borůvkový, jehož housenky dokážou přežít i mráz pod minus 30 °C. V blízkosti vodních ploch a potoků obletují pestře zbarvené vrchovištní druhy vážek a šídel.

Naučná stezka začíná kousek od parkoviště na Kladské, pokračuje písčitou cestu až k dřevěným můstkům, které jsou tradiční pro rašelinné oblasti a jsou oblíbené dětskými návštěvníky. Kladská leží 9 km od Mariánských Lázní a zajíždí do ní autobus.